Rafani v Hořicích

Sobota 16. 8.

Sraz na tábor byl stanoven na tradičních 8.00 na náchodském dopravním hřišti. Vzhledem k předpovídané prognóze počasí se odjezd konal po 11. hodině. Do té doby jsme byli na dopravním hřišti, kde jsem absolvovali přednášku na téma bezpečnost a pravidla jízdy v provozu. Poté, co se ,,přehnaly přeháňky’' jsme my, Rafani, vyrazili ve složení Matěj, Šimon, Víťa, David, Marek a Filip + vedoucí  Michal Řada, Michal Kopecký a Honza „ Mráva „ Milt.

Vzhledem k přeháňkám jsme byli odsouzeni absolvovat cestu po silnicích a zpevněných cestách, proto jsme vyrazili směrem na náchodský zámek, poté na Kramolnu a do Ratibořic, kde jsme vzhledem k polednímu času zvolili oběd od rodičů, který jsme měli připravený. Poté jsme se vyrazili směr Chvalkovice, Vlčkovice v Podkrkonoší, kde jsme odbočili na polní cestu, která nás dovedla do Kuksu, poté jsme konečně využili i turistickou trasu po červené podél Braunova betlému, kde jsme si nastoupali nějaké ty výškové metry. Přišla svačinka a setkání s Alíky.  Trošku jsme pozměnili složení pelotonu (Filipa jsme vyměnili za Baki a Honzu), kteří s námi pokračovali do Hořic. Po cestě do Hořic po místních komunkacích se Davidovi podařili ,,píchnout,,. Cestu jsme zakončili v Miletíně v cukrárně ( to jsme ještě nevěděli, že jsme tam nebyli naposledy). Nadšení jsme byli jak z cukrovinek, tak i z cukrárnice. (Ale podle Michala Řady moc cyklistickou figuru neměla) a všichni spokojeně jsme přejeli pouze takový menší kopec a dorazili jsme do Hořic do školy, kde jsme byli ubytování. Tam nás  čekal tradiční buřtguláš od Péťi a Tomáše (naši kuchaři). 

Dneska jsme najeli cca 52km (vzhledem k počasí a předpovědi si myslím, že je to pěkné číslo).

Neděle 17. 8.

Druhý den jsme měli peloton zase trošku jiný. Jeli s námi Matyáš, Honza, Vašek a Baki. Plánování trasy se ujal dneska Michal Kopecký, který naplánoval prozkoumání MTB (turistických stezek) v okolí Hořic. 

Tak jsme se vyrazili po červené, žluté do Boháňky, kde jsme ujeli nečekaný okruh v lese, který překvapil i samotného Michala. Po delší jízdě terénem  jsme se objevili na stejné místě odkud jsme vyjeli. No, stane se.  Když  jsme konečně nabrali správný směr dojeli jsme do Bílých Poličan, kde jsme se naobědvali a kluci poblbli na místním kolotoči. Pak  jsme se dále vydali směr Třebihošť a místní kopec Zvičinu s hezkými 670 m­nm. Po nastoupaní výškových metrů jsme se objevili na vrcholu, kde jsme se potkali s Alíky a po doplnění zásob (připravené svačiny od Péti a párku v rohlíku z místního bufíku) jsme pokračovali směr Lázně Bělohrad a konečně do Hořic, kde jsme dorazili akorát a večeři. 

Dneska jsme najeli krásných a náročných 63 km a nastoupali cca. 1200 výškových metrů.

Pondělí 18. 8.

Třetí den se k nám přidal nový vedoucí Ivoš a peloton se ustálil se členy Matěj, Marek, Víťa, David, Baki, Šimon a Vašek. Dnešek se nesl ve znamení opravy brzd Michala Ř. Názorně jsme si  ukázali jak se odvzdušňují brzdy. Trvalo to trošku déle, tak jsme pak vyrazili napřed po žluté do Lázní Bělohrad s Mrávou  a Michalem Kopeckým. Tam  jsme se nasvačili a mezitím počkali na Benyho, Michala a Ivoše. Poté jsme pokračovali po krásné modré na Pecku (kde bylo zavřeno), dále jsme pokračovali do Nové Paky, kde jsme navštívili muzeum starých historických aut, doplnili zásoby cukrů v Penny a nabrali jsme směr přes Lány do L. Bělohrad, kde Ivoš prorazil. Po opravení jsme pokračovali po turistických stezkách do Hořic, kde nás čekala večeře. Po večeři celotáborová hra a vybíjená. 

Dneska jsme najeli v lese 56 km.

Úterý 19. 8.

Dneska nás opustili Michalové, kteří museli bohužel domů. Michal Ř. (studenstká formule) a Michal K. do práce.

Ráno nás čekalo volnější, poznávali jsme Hořice a nakupovali pohledy a sladkosti, měli jsme ráno rozchod. Poté nám Péťa připravil famozní brambory na loupačku a mohli jsme vyrazit do Ostroměře na slíbené lodě, kde jsme měli sraz s Alíkama a Mravencema. Po absolvování poučení, jak by se měl správný vodák chovat, jsme připravili kánoe a kajaky a každý si to vyzkoušel.  Dokonce Maťěj vyzkoušel i eskymáka, ke kterému chyběl jenom kousíček a povedl by se. Vašek se s Alíkama i vykoupal (vzhledem k nízké teplotě, jak vody, tak ovzduší byli hrdinové). Po uklizení jsme vyrazili menší oklikou zpět do Hořic.

Dneska jsme měli ,,odpočinkový den’’, tak jsme najeli 30 km.

Středa 20. 8.

Dneska nás čekala Královská etapa, a to navštívení hradu Kost. Vyjeli jsme poměrně brzo a po cyklostezkách jsme nabrali směr Jičín, kde jsme na náměstí posvačili, navštívili cukrárnu a pokračovali jsme směr Kost. Tam jsme prolítli Prachovskými skalami a nádhernou scenérií Českého ráje a  konečně jsme dorazili na Kost. Tam jsme měli domluvenou prohlídku hradu. Po absolvování prohlídky jsme obědvali a David s klukama obdivovali stánek s trdelníkem. Ovšem spíš než trdelník je ale zaujaly 2 mladé ,,stánkařky’',  tak jim to nedalo a trdelník přece jenom ochutanali. Poté jsme jeli navštívit v údolí Plakánek, kde se nacházel mlýn, ve kterém se natáčela pohádka S čerty nejsou žerty (chudák Dorota Máchalová). A poté jsme přes Sobotku uháněli po cyklostezkách do Hořic. Sice po asfaltu, ale magická 100km byla překročena, cca 106km.

Čtvrtek 21. 8.

Letecký den. Na dnešek byla naplánovaná vrchařská prémie, takže sraz byl v 17h pod kopcem u Hořic. Náš plán zněl - oblíbená modrá na Pecku, kde jsme trénovali sjezd a výjezdy po náročných pasážích modré stezky. Jak náročná je ochutnal Víťa, který se po jednom skoku a skoro akrobatickém saltu vpřed ocitl na zemi. Po prozkoumání škod jak na kole, tak na Víťovi, jsme pokračovali na Pecku, kde nás čekala prohlídka a mírné občerstvení (někdo nanuky, kluci langoše).  Poté jsme spěchali na start vrchařské prémie, kterou s přehledem vyhrál Matěj před Šimonem a Víťou.

Kluci toho měli přes den asi málo, tak je napadlo v noci provádět kanadské žertíky. Asi přitvrdíme.

Dnes najeto i s prémií cca 43 km.

Pátek 22. 8.

Dneska nás čekal ,,závodní den’’. Nejprve jízda zručnosti, vytváření táborových triček a pak vrchol dne - triatlon. Po noci  kanadských žertíků, kluky čekalo také malé překvapení a to vypuštěné duše a trošku tuning sedátek na kolech. Takže si trošku zapumpovali, aby se vůbec mohli zúčastnit jízdy zručnosti. Jízdu zručnosti ovládl Maťěj před Davidem a Šimonem. Poté byl oběd a příprava na triatlon, který se skládal cca z 200m plavání, 20 km na kole a 1500m běhu. Nejlépe se s triatlonem popasoval Matěj, který vyhrál, ale o druhé místo byl boj až do posledních metrů. Tam  nakonec přípravu zúročil Šimon před Víťou. Vzhledem k věku Bakiho, který závodil za Alíky, nemohu opomenout jeho suverénní vítězství. Po triatlonu kluci doplnili energii ve formě zmrzliny, langoše a jeli jsme na večeři do tábora. 

Sobota 23. 8.

Poslední den na prozkoumání místního terénu v okolí Hořic a my jsme to vzali ukázkově (aspoň na začátku), kde nás Beny proháněl nádhernými stezkami v okolí Hořic.  Nechyběli nádherné výjezdy a technické i rychlostní sjezdy po turistický trasách, ale i po trase místního závodu Podkrkonošského marathonu. Cestou jsme degustovali výborná jablka místního zahrádkáře, tímto mu děkujeme. Krásný den jsme  ukončili v Miletíně  na Tour de cukrárna. Nezůstalo u jedné, ale došlo k porovnání místních cukráren (dvou). Po zkušenostech ze soboty jsme navštívili vyzkoušenou cukrárnu, k překvapení zde byla nová cukrárnice (která měla dokonce i tu cyklistickou postavu), a  tak jsme testovali všelijaké pochoutky (zmrzlinu, špičky, ašanty, žloutkové řezy). Poté jsme se přesunuli na druhou stranu náměstí, kde jsme byli u konkurence zklamaný, tak aby se nám lépe jelo, tak jsme se zastavili ještě v té oblíbené cukrárně na delikatesu na cestu. Poté jsme se vydali do Hořic. Po přeslazené zastávce a ochutnávce byla cesta velice náročná :) Večer nás čekalo ukončení tábora, vyhlášení výsledků a zpívání písniček u provizorního táboráku u svíček.

Dneska našlapaných v těžkém terénu s těžkým sladkým nákladem cca 46km.

Neděle 24. 8. 

,,Konečně domů?’' Po snídani a zabalení přišel na řadu úklid, který po celém týdnu byl docela potřeba. My Rafani jako nejstarší a nejrychlejší oddíl jsme pomáhali s úklidem a vyráželi jsme jako poslední. Hlavní náš cíl byl dneska dorazit v pořádku do Náchoda. Cestou jsme ještě stihli navtšívit cukrárnu v Miletíně :) a střihli jsme si ještě naši oblíbenou MTB pasáž v okolí Zvičiny, kde jsme se po nasvačení vydali směr Kuks. Tam jsme po červené trase potkali Alíky, jak ošetřovali mírně potlučeného Jonáše, který v terénu neukočíroval svůj bicykl. Po nasvačení jsme pokračovali směr Kuks, Vlčkovice (kde jsme se chviličku schovali před deštěm) a pokračovali směr Zlíč, kde jsme měli domluvený sraz. Kousek před Ratibořicemi měl Baki defekt (první za tábor u Rafanů). Přetrh řetez, tak jsme ho museli dotáhnout do Ratibořic, kde nám Jirka půjčil rychlospojku. Méně zručnému Mrávovi  za velkého přispění Benyho se defekt podařil opravit. Pak přišla zmrzlina ve Zliči a dojezd  na smluvené místo do Náchoda, kde jsme si všichni nasadili svá bílá trička a pokračovali směr dopravní hřiště za rodiči. 

Čekalo nás veliké přivítání, focení a rozloučení. Tím to bychom chtěli všem moc poděkovat, bylo to super i výkony byly hodně dobré! Doufáme, že se za rok na táboře se všemi opět setkáme.

Dneska ujeto nádherných 68 km kombinace turistické a cyklo stezky.

Text sepsali: Mráva (Honza Milt) a Beny (Zdenda Beneš)

Komentáře