Alíci v Lanškrouně

Sobota 17.srpna - 68 km

Sešli jsme se na dopravním hřišti v Náchodě. S Alíky letos jeli Vašek Hégr, Jirka Rut, Tom Řada, Jirka „Baki“ Kraus, Honza Žďárský, Mates Vojtíšek a vedoucí Jirka Nymš a Ála Lochmanová. Letos poprvé jsme na začátku cesty využili cyklobus, který nás dopravil do Libele u Rychnova nad Kněžnou. Cestou jsme si prohlédli zříceninu Velešov, pokochali se krásným výhledem do širého okolí a pak pokračovali v parném a slunečném počasí až do Lanškrouna.

Neděle 18.srpna - 48,5 km

Dnes jsme se vypravili na výlet do okolí Lanškrouna. Cestou jsme si projeli několik brodů, někteří i víckrát:-). Horké počasí nepolevilo ani dnes, proto jsme se zchladili u lesní studánky, kde dokonce propukla vodní bitva. Největším vodníkem se stal Vašek, jehož úplně mokrý dres odjížděl přivázaný k batohu, aby uschl:-). Odpoledne jsme se koupali v rybníce u Lanškrouna a Vašek s Jirkou si zaskákali z mola.

Večer si vedoucí zahráli Aktivity.

Pondělí 19.srpna - 54,8 km

Třetí den má být odpočinkový, proto jsme vyrazili na jih od Lanškrouna. Opět jsme si užili projíždění brodů. Cestou jsme si nasbírali skvělé špendlíky a Jirka a Baki si jimi naplnili batohy. Zavítali jsme do Trpíku a prohlédli si (pouze z venku) zámeček u Lanškrouna. Večer jsme si zahráli v tělocvičně hry Rozplétání rukou a Vrstvení oblečení.

Večer si vedoucí zahráli Monopoly – Michal dlužil úplně všem a stal se z něj veliký ukecávač:-). Petr s Benym si zajezdili okruh ve škole na Benyho starém a novém kole.

Úterý 20.srpna - 54,3 km

Dopoledne sice začalo zamračeným počasím, ale to se v poledne umoudřilo, takže jsme dnes zamířili do akrobatického lyžařského centra ve Štítech. Při cestě tam jsme si vyzkoušeli rafaní stezky přes louky a Tom s Vaškem si vyměnili kola. Tom si jízdu na Vaškově kole velice pochvaloval. Cestu zpět jsme volili po silnici, abychom stihli večeři.

Středa 21.srpna - 66,1 km

Po rozcvičce a snídani jsme vyjeli směr zřícenina hradu Žampach. Před odjezdem jsme měnili Tomovu píchlou duši. Přibyl nám jeden vedoucí Alíků – ode dneška s námi jezdil Petr. Cestou na Žampach v kukuřičném poli jsme pro změnu lepili Tomovu ráno vyměněnou duši a při té příležitosti si dali oběd. Na Žampach jsme se vypravili pěšky, kola nám hlídal dole pod kopcem Petr. Při cestě dolů ke kolům jsme procházeli přes spadlý strom a Mates v náročném terénu spadl a odřel si koleno. Dále jsme pokračovali na další zříceninu hradu Lanšperk, tentokrát po rafaních stezkách. Ale uprostřed polí na kamenité cestě nás Mates upozornil na svůj plášť sjetý až na plátno, proto jsme se museli vrátit na silnici a vedoucí Jirka hned volal hlavasovi Petrovi, ať koupí plášť nový. Na Lanšperk jsme dojeli po asfaltu, vyšplhali na rozhlednu, posvačili a vyrazili zpátky přes Skuhrov do Lanškrouna. Další defekty už nás nepronásledovaly.

Čtvrtek 22.srpna - 54 km

Ráno jsme se vypravili do města, protože Matesovo kolo ještě potřebovalo vyměnit prasklý drát a vycentrovat. V servisu na náměstí to bylo hotové během dopoledne. Před jedenáctou hodinou jsme vyjeli na kole do Mladějova a zase jsme to vzali lesem – Jirkovo heslo bylo „rafaní přípravka každý den“:-). Když už jsme byli skoro v Mladějově, Mates si s kolem lehl do trávy, ale hladce vypadající pád se neobešel bez následků – aby vypadal symetricky, odřel si i druhé koleno.

Při vjezdu do vesnice se rozezněl místní rozhlas a vítala nás píseň Třešně zrály, široko daleko nebylo vidět živáčka. V železničním muzeu jsme se potkali s Mravenci a od prapodivně vyhlížejících domorodců jsme se dozvěděli, že poslední prohlídka byla v jednu hodinu, ale už byly skoro dvě. Posvačili jsme, prohlédli si vlaky a vláčky, viděli další zvláštní místní obyvatele v zástěrách a na rozvrzaných skládačkách. Zaměstnanci muzea nám předvedli své umění v posunování lokomotiv – málem zbořili kamennou zídku, ale naštěstí odpadl pouze jeden kámen, souprava se nezřítila a úspěšně zajela na druhou kolej. Tato vesnice vypadala jako (ne)chtěný skanzen z poloviny minulého století:-)

Večer jsme si zazávodili ve vrchařské časovce na Mariánskou horu a pak jsme vyprovodili Mravence pod širák. Vedoucí připravovali stezku odvahy a Petr a Pavlem zůstali s dětmi na louce. Rafani si lehli na cestu a Pavel s Petrem si z nich pěkně vystřelili, když si Pavel s baterkou hrál na kolo řítící se po cestě přímo na ně:-) A pak jsme si všichni užili stezku odvahy.

Pátek 23.srpna - 34,6 km

Dopoledne jsme si dodělávali trička a zazávodili si v jízdě zručnosti. Po výborném obědě jsme se aodebrali na blízké koupaliště, kde odstartoval triatlon. Všichni statečně makali a tady je pořadí Alíků: 1.místo Jirka, 2.místo Tom, 3.místo Baki, čtvrtý doběhl Vašek, pátý Honza a šestý Mates.

Sobota 24.srpna - 45 km

Dnes na túru nejela Ála, protože jela Renče na svatbu, takže Alíky vedl Jirka a Petr. Na dnešek byla po triatlonu naplánovaná mírně odpočinková trasa. Jeli jsme do Hoštejna a cestou nás čekal skvělý rafaní sjezd. V místním hoštejnském hostinci, kde neznají daňové lístky, jsme si dali vychlazenou kofolu a nanuk. Poté jsme se vydali zpět do tábora, kde jsme si odhodili zbytečné věci, protože jsme vyrazili naproti Rafanům, se kterými jsme nadělali dřevo na večerní táborák. Připravené dřevo jsme naložili do vleku, se kterým přijel Beny a v táboře jsme z něj připravili táborák, u kterého večer bylo vyhodnocení triatlonu a zakončení tábora a taky jsme si zazpívali za doprovodu kytary.

Neděle 25.srpna - 96,5 km

Ráno jsme si zabalili věci, poklidili a vyrazili směr Náchod. Nejdříve bylo v plánu jet přes Orlické hory a přes Polsko, ale nakonec jsme celou cestu jeli po české straně. V Letohradě jsme si dali přestávku na oběd. Po chvíli sezení u nás zastavil Petr, který vezl naše věci. Jako správný kuchař měl samozřejmě nějaké zbylé jídlo, které nám porozdal. Když jsme se najedli, tak jsme vyrazili dál. Cestou nás zastihl déšť, který ale naštěstí po chvíli přešel. Cesta ubíhala vcelku rychle a my se ocitli v Pekelském údolí, což je už velice blízko k Náchodu. V Náchodě jsme si ještě oblékli táborová trička a poté jsme v tričkách dojeli na dopravní hřiště, kde nás už nedočkavě čekali rodiče.

Celkem Alíci ujeli krásných 521,8 km. Počasí nám přálo a my si cyklovýlety o to více užili. Strávili jsme na kole skvělý týden a těšíme se příští rok.

Komentáře

1 Jiří Rut 2013-12-01 19:12:38

Nejvíc se mi líbila vodní bitva, triatlon a časovka do vrchu :)