Alíci v Lomnici nad Popelkou

13.8. Sobota

Jako už tradičně jsem se sešli v Náchodě za Tepnou. Letos bylo rozřazení dětí do družstev mírně hektické. S Alíkama měli jezdit: Munzar Vojtěch, Suchomel Pavel, Vítek Pavel, Hanka Daniel, Řada Tomáš, Špicner Jaroslav a jako vedoucí jeli Ondra Maslikiewicz a Ála Lochmanová . Předpověď počasí nám slibovala přeháňky a my se snažili vše stihnout před deštěm. Bohužel se nám to nepovedlo a hned po rychlé instruktáži, jak se jezdí ve skupině, začalo pršet. Tak místo do Lomnice jsem vyrazili na dopravní hřiště, abychom pod střechou počkali, až se počasí umoudří a my budeme moci konečně vyrazit na cestu. Při čekání jsme probrali ještě jednou zásady pohybu velké skupiny na silnici. Počasí se umoudřilo zhruba o půl dvanácté a my mohli konečně vyrazit k cíli dnešní cesty. Na Vysokov jsme vyjeli společně se Šmouly a Mravenci. Poté jsme se všichni stejnou cestou a vlastním tempem vydali na první dohodnuté stanoviště, a to do Ratibořic. Alíci dorazili jako třetí v těsném závěsu za Šmouly. Společně s Rafany, kteří byli po svačině, jsme čekali na Mravenečky. Čas jsme využili stejně jako Rafani a Šmoulové, tzn. najedli jsme se.

Po vystoupání nad Ratibořice se k nám připojila Kristýna z Rafanů. Rafani pospíchali a na nikoho se jim nechtělo čekat. Alíci se Šmouly vyrazili na cestu společně. Šmoulové na nás vždy někde chvilku počkali. Díky tomu jsme se u Chvalkovic krom Šmoulů drobně ztratili i my. Proto, abychom se nemuseli vracet, tak jsme na Pavlovo doporučení jeli jinou cestou. Tuhle cestu bohužel Petr od Šmoulů netrefil a společně jsem si tak udělali pořádnou terénní vložku.

S Bárou jsme se měli setkat v Choustníkově Hradišti, ale po našem výletě terénem jsme se opozdili a Bára nám popojela naproti. Po doplnění pití a svačině jsme se s Bárou rozloučili a domluvili se na tom, že po cca 8 km se znovu potkáme. Tomáše totiž náš výlet do terénu stál mnoho sil. Kousek za Dvorem jsme unaveného Tomáše naložili k Báře do auta a pokračovali dál do Miletína, kde jsme se měli opět setkat s Bárou. Před Miletínem nás dojel Lukáš. Po krátkém odpočinku a doplnění tekutin v Miletíně jsme chvilinku počkali na Mravence.

Na poslední úsek cesty jsme se vydali společně se Šmouly. Po cestě jsme se museli ještě jednou schovávat před deštěm, který naštěstí netrval moc dlouho. Poslední kopec do Lomnice byl opravdu výživný. I přes délku a prudkost kopce jsme se všichni dostali nahoru. Škola, kde jsme byli ubytovaní, už nebyla daleko. Díky odloženému odjezdu byl zpožděn i příjezd. Proto seznamovací hry byly odloženy na další den a dnes nás čekala jen večeře a zasloužený spánek. Dnes Alíci ujeli téměř 90 km.

14.8. Neděle

Dnešek byl zahájen budíčkem o půl osmé a za pět minut na to jsme už vybíhali na rozcvičku. Tu již tradičně více oceňují vedoucí než děti. Po snídani a bodování pořádku jsme se vydali na dnešní výlet. Ještě před odjezdem došlo k pár přesunům v oddílech: Kristýna šla k Šmoulům, Tomáš k Mravencům a my jsme získali Martina Červíčka od Mravenců a Jirku Hilschera. Po včerejším náročném přesunu jsme dnes zvolili odpočinkový výlet do Prachovských skal, kde jsme si prošli kratší okruh a dali menší rozchod. Ze skal jsem to měli co by kamenem dohodil do Jinolic. Respektive k Jinolickým rybníkům, kde jsme strávili poměrně hodně času. Najedli jsme se tu a samozřejmě jsme se i vykoupali. Poté jsme se vrátili zpět do Lomnice. Sice jinou cestou než jsme jeli včera, ale jelikož Lomnice je na kopci, tak to bylo zase do kopce. Večer po večeři proběhly seznamovací hry, které měla na starost Ála s Bárou. Krom her proběhlo rozřazení do oddílů na celotáborovou hru. Dnes jsme ujeli odpočinkových, necelých 33 km.

15.8. Pondělí

Dnes mělo být horší počasí a tak jsme po každoranních záležitostech vyrazili na krátký výlet. Měli jsme namířeno do Jičína a jako doprovod s námi jel Standa. V Jičíně jsme se prošli po městě. A samozřejmě využili možnost vylézt nahoru na věž, odkud byl krásný výhled po Jičíně a jeho okolí. Po svačině jsme se přes Jinolice vydali zpět do Lomnice. Po cestě jsme se museli schovat před krátkou přeprškou. Dnes celková ujetá vzdálenost byla pouhých 31 km. Zítra si musíme napravit skóre a jet na delší výlet.

16.8. Úterý

Po dvou odpočinkových dnech byly cílem dnešního výletu Bozkovské jeskyně. Stejný cíl cesty měly i další oddíly. Ráno po snídani jsme se snažili vyjet co nejdříve, nakonec se nám podařilo vyjet jako druzí hned po Mravencích. V Košťálově nás dojeli a předjeli Rafani. Při stoupání do táhlého kopce nás dojeli Šmoulové, ale ti nám neujeli a zbytek cesty jsme jeli pohromadě. Po zakoupení vstupného jsme museli počkat, až na nás přijde řada, jelikož jsme byli velká skupina. Tento čas jsme využili na svačinu. Po chvilce z jeskyní vylezli Rafani a taky dojeli Mravenci. Protože Mravenci pospíchali víc než my a Šmoulové, provedli jsme výměnu lístků a s námi do podzemí zamířili Mravenci a pár Šmoulů. Prohlídka byla velice veselá díky perfektnímu a zároveň vtipnému výkladu pana průvodce. Samozřejmě mu statně sekundoval Áďa, jehož některé hlášky neměly chybu. Po prohlídce Mravenci co nejrychleji odjeli a než jsme stihli odjet i my, z podzemí se navrátil zbytek Šmoulů. Na zpáteční cestu jsme tedy zamířili společně. Snažili jsme se jet co nejpříměji a co nejméně do kopce, což je v tomto kraji prakticky nemožné. Sice nás čas tlačil, ale do tábora jsme se vrátili včas a všichni. Dnes Alíci ujeli pěkných 51 km. Pak jsme si ještě užili večerní orientační běh a pak hurá do pelíšků.

17.8 Středa

Po snídani, rozcvičce a bodování pořádku jsme se vydali na dnešní krátký výlet. Lépe řečeno, dnes kolo sloužilo jen jako dopravní prostředek. Vzhledem k pěknému počasí jsme se rozhodli jet na koupaliště do Košťálova a krásné počasí zužitkovat. Na koupališti jsem se setkali s Rafany, kteří tam už chvilku byli a dnes se jim taky nechtělo moc šlapat. Po chvíli dorazili Šmoulové a Mravenci. Sluníčko svítilo, co mohlo, a voda byla velmi osvěžující. Na koupališti jsme se vyblbli a nabrali síly na večerní časovku. Po večeři a slehnutí břich jsme se vydali na místo konání vrchařské časové prémie, která byla započítána do celotáborové hry. Jelo se celkem na třech úsecích rozdělených dle obtížnosti. Mravenci jeli samozřejmě nejjednodušší variantu a Rafani si to rozdali na největším stoupání. Alíci společně se Šmouly jeli stejný úsek, každé družstvo bylo nakonec hodnoceno zvlášť. Dnes Alíci ujeli 21 km.

18.8. Čtvrtek

Na dnešní den byl plánován triatlon a s ním spojená dopolední jízda zručnosti. O jízdu zručnosti se již tradičně postaral Pavel letos společně s Lukasem. Beny s Renčou a Petrem připravili trasu triatlonu. Jízda zručnosti se jezdila postupně po oddílech a ti, co zrovna nejezdili, pracovali na výrobě táborových triček. O šablonu znaku se postarala Ála a Bára. Po výborném obědě od Péti byl polední klid, který důsledně dodrželi pouze vedoucí. Po odpočinku jsme se všichni přesunuli na místo konání triatlonu. Místo konání bylo všem už dobře známé. Triatlon se totiž odehrával v Košťálově na koupališti. Jako každý správný triatlon i ten náš měl 3 části: plavání, kolo a běh. Po triatlonu jsme se ještě smočili v bazénu a poté jsme se vydali zpět do školy. Alíci dnes zdolali 29 km.

19.8. Pátek

V plánu Alíků na dnešní den byly Trosky. Počasí nevypadalo zrovna přívětivě a hrozilo nám deštěm. I přes tuto hrozbu jsme se vydali na cestu. Déšť nás dostihl v Jinolicích, kde jsme se schovali pod přístřešek autobusové zastávky. Přišel takový slejvák, že stříška moc nepomáhala a přívětivěji vypadající čekárna zastávky zůstala bohužel uzamčena. Všichni Alíci byli trochu mokří. Po několika kilometrech po asfaltu jsme si neodpustili závěrečné stoupání k Troskám prudkým terénním výjezdem. Na vrcholu kopce nás potkal první vážný technický problém. Ále se nějakým záhadným způsobem podařilo zlikvidovat oříšek v náboji zadního kola. Jinak řečeno, ze svého kola měla najednou furtošlap. Rozhodli jsme se, že půjdeme na prohlídku a technické problémy budeme řešit až potom. Lépe řečeno, s tímhle jsme stejně nemohli nic dělat. Při zakupování vstupného se k nám připojili Mravenečci, kteří jeli kratší trasou a poslední úsek si vyběhli po svých. Po dokončení prohlídky a svačině jsme se mohli vydat zpět do školy. Bára, která jela s Mravenci jen půl cesty (zpět s nimi jel Křéma), půjčila své kolo Ále a její rozbité odvezla do servisu. Na zpáteční cestě nás zastihl další vydatný déšť. Tentokrát jsme se schovali mnohem lépe a to pod přístřešek k zásobování obchodu. Díky zpoždění na zpáteční cestě díky dešti, jsme se do tábora vrátili akorát k večeři. Večer se Alíci, Šmoulové a Rafani jeli podívat na noční závod ve skoku na lyžích na místních skokanských můstcích. Dnes jsme ujeli celkem 40 km.

20.8. Sobota

Dnes jsme měli odpočinkový den před nedělním návratem do Náchoda. Po každodenních ranních činnostech (budíček, rozcvička, snídaně, bodování pořádku a příprava na kolo) jsme se vydali do skokanského areálu Lomnice nad Popelkou. Vyjeli jsme ovšem v pozměněné podobě družstva. Ála dnes vzhledem k defektu kola a jeho momentálním pobytu v servisu s námi jet nemohla. Místo ní s námi na krátký odpočinkový výlet jela Bára. Také se k nám připojil Michal a Terka. Po dopoledni stráveném sledováním skokanů na lyžích jsme se přesunuli do Jinolic, kde jsme v jednom z autokempů užívali krásného počasí. Po obědě, odpočinku na slunci a vyblbnutí na dětských prolézačkách a houpačce jsme se vydali zpět do Lomnice. Po zdolání kopce do naší základny jsme využili zbytku dne a zahráli si míčové hry. Rafani společně s vedoucími připravili ohniště na večerní táborák. Po výborné večeři jsme se všichni přemístili k ohništi a kromě opečení buřtů a zpívaní u ohně jsme zakončili i celý tábor. Každý z účastníků dostal na památku diplom, a aby na tábor nezapomněli ani vedoucí, dostali diplom také. Alíci dnes ujeli 29 km.

21.8. Neděle

Dnes nás nečekalo nic jiného než návrat do Náchoda. Po budíčku a rozcvičce, dnes v podobě úklidu na místě konání včerejšího táboráku, jsme si dali poslední snídani a nabrali poslední jídlo od Petra. Abychom mohli vyjet na cestu, museli jsme nejdřív zabalit sebe a pak alespoň částečně pomoc při nakládání auta. Zbytek práce s úklidem a podobné věci zařídili Rafani. Na zpáteční cestu jsme vyjeli jako druzí. Jelikož jsme už na kopci byli, žádné velké stoupání před námi nebylo a tak se nám jelo dobře. Po chvíli nás dojeli Šmoulové, ale jak už je zvykem, nikam daleko nám neujeli a my je za chvilinku dojeli a posvačili společně. Samozřejmě že Rafani, kteří nás také dostihli, nám ujeli. Na cestě jsme pokračovali společně se Šmouly, i když každý oddíl sám, ale pohromadě. Kousek před Dvorem Králové jsme měli sraz s Bárou, kde jsme doplnili pití a něco pojedli. Ze Dvora jsme měli namířeno přes Kuks do Ratibořic. I když Šmoulové jeli rychleji než my, tak se nám je podařilo na Kuksu dojet. Šmoulové „zcela výjimečně“ bloudili a nenašli tu správnou cestu. Z Kuksu jsme se Šmouly jeli velký úsek cesty společně. Ve Chvalkovicích jsme si dali kratší sušenkovou pauzu a pak pokračovali dál. Tentokrát nám Šmoulové ujeli, protože Ála telefonovala s Benym. Od Ály jsme se pak dověděli, že Rafani se jeli vykoupat ke splavu a že sraz bude ve Zlíči na zmrzlině. Koupání u nás z časového hlediska nepřipadalo v úvahu, a tak jsme zamířili přímo na zmrzlinu. Zde jsme se sešly všechny oddíly, dorazili staří známí – Lukáš s malým Lukáškem a po výborné zmrzlině jsme vyrazili na poslední úsek naší dnešní cesty a zároveň poslední kilometry letošního tábora. Poslední úsek vedl přes Vysokov do Náchoda. V Náchodě u pivovaru jsme čekali na všechny oddíly, abychom přijeli pohromadě. Mravence na tomto úseku krom kopce potkal i poslední technický problém letošního tábora, a to píchlé kolo. Sice se nám nepodařilo přijet na čas, zato jsme přijeli pohromadě. Před rozprchnutím domů jsme udělali hromadnou fotku a Mravenci zazpívali svoji hymnu. Dnes jsme ušlapali na kolech posledních 77 km letošního tábora.

Celkem Alíci zdolali 401 km. Doufám, že si všichni tábor užili a už se těší na příští rok.     

Komentáře