Vítěz triatlonu u RafanůMravenciMravenci pod Černou horouNa svět se díváme z kolaNávštěva u horské služby ve Špindlu

Přihlášení

Přihlášení

Neznáte heslo k webu?
A byli jste na táboře nebo na víkendovce nebo jste chodili na kroužek?
Napište si o heslo na mail: jirka (zavináč) ventilek (tečka) org.

Přihlášením získáte:

  • možnost přispívat na nástěnku a do zápisků
  • možnost být mailem informováni o chystaných akcích a důležitých novinkách
  • Poslední komentáře

    Aktuality z tábora v Lanškrouně na FB

    Zdravím všechny cyklisty.Ať Vám počasí přeje, máte spousty zajímavých zážitků a najedete hodně kilometrů. Mějte se moc hezky a užívejte. Matějovi posílám velikou pusu. mamka Lukášová
    Leona Lukášová 2020-08-19 09:37:17

    Tabor 2017 - 3.den

    Zdravíme všechny cyklisty, jsme rádi že vám počasí zatím přeje a že si to užíváte. Velký pozdrav Filipovi a ať vám to ještě šlape na dalších výletech. Moc pozdravují ... více
    Steinerovi 2017-08-15 10:20:39

    Tabor 2017 - 1.den

    Posíláme moc pozdravů všem cyklistům, přejeme ať Vám hezké počasí vydrží a krásně Vám to šlape. Zdravíme Ondru Žitného z Mravenců...
    Žitní 2017-08-15 06:44:21

    CYKLOTÁBOR ŠUMPERK

    7.-15.8.2004

     

     1.den sobota 7.8.2004

     Náchod, Kudowa Zdrój, Zieleniec, Mostowice, Orlické Záhoří, Gniewoszów, Różanka, Międzylesie, Boboszów, Dolní Lipka, Králiky, Červená Voda, Šumperk

     121,15km

     Ráno v sedm hodin se scházíme jako každoročně na obvyklém místě u Tepny, tentokrát ale s novým "hlavasem" Lukynem, kterýho někdo nazval "ten malej":)). Mutanti se proměňují v dívčí družstvo (jenom Muty nám to kazí), jenže pak Mravenci bez Mravence pasují Báru na mravenčí mámu a my vyrážíme v tomto složení: Markéta, já, Eva a Muty do Polska. Míra s Danem jedou škodovkou a cestu si oživují kropením cyklistů pravým ostřikovačem:))). A chvílema jsou jako jeden řidič - Mirek řídí, Dan řadí.:)))

     Cestou probíráme spoustu témat - např. cizí jazyky (výslovnost, různý významy,.....). V Orlickým Záhoří ztrácíme kontakt s Rafany i Mravenci a nevíme, kam jeli, tak se vracíme zpátky za hranice. Když nám dochází voda, tak zamíříme do polorozpadlýho statku a Muty zkouší svou polštinu. Na hraničním přechodu v Dolní Lipce se český celník ptá: "Máte pasy nebo občanky?" a Muty: "A vy je chcete vidět? Já projel celou Evropu, aniž bych vytáh' pas." Celníka to samozřejmě naštve a o to podrobněji a přísněji si prohlíží Mutyho doklad.:) S polským celníkem Muťas v pohodě pokecá a dost ho šokuje, když mu řekne, že jedem až z Náchoda.

     Cesta na Šumperk proběhla bez bloudění, ale kde je Dům dětí a mládeže nevíme, proto Muty volá Zdeňkovi: "Odkud jedeš?" Muty originálně: "Jižní trasou ze západu." "Cože???" Dále se dovídáme, že musíme hledat vilu Doris. Naštěstí nás za kruháčem před Šumperkem dojíždí Mravenci, tak valíme za nima. S menším blouděním nakonec objevíme naše dočasný útočiště. Spíme v malým sále - holky na pódiu u piana a kluci v "hledišti".

     Večer hrajeme seznamovací hry - třeba každý z dvojice si musí o tom druhým zapamatovat co nejvíc. Péťa "Číža" nám pověděl novinky o Mutym: "Tak to je Muty. Je mu 25 let. Studuje v Hronově...":). Muťas jen se zděšením vytřeštil oči: "To jsem ti neřek'." Petra nám o Mírovi taky řekla, co jsme nikdo netušil:)): "To je Mirek. Je to kluk. Má dva motýly a to je všechno, co mi řek'." Při hře "Já Pepíček bez čárky volám..." Péťa nedokázala pochopit, že má na začátku říct Já Pepíček, tak hned vypadla a šla se sprchovat. Zdeňkovi taky chvíli trvalo než pochopil princip hry, ale získal jen tři čárky. Pak jsme si z něj pořád dělali srandu, jestli se taky nevypraví do koupelny:))). Protože se nám sešli dva Martinové, Martin "Ostravak":) je pro tuto hru Pepíček a proto ho nejčastěji voláme. Pak vymýšlíme trasy na zítřek a další dny. Mezitím získáváme další členy - Martina a vedoucí Báru, ale ztrácíme Markétu, ze který se stává "mravenčice"?).

     

     2.den neděle 8.8.2004

     Šumperk, Velké Losiny, Maršíkov, Štětínov, Vikýřovice, Šumperk

     37,67km

     Pouze pro dnešek máme Rafana Kubu. Ve Velkých Losinách absolvujem prohlídku jediný papírny v Český republice, kde se papír vyrábí ručně. Potom svačíme v parku u jezírka, hrajem ferbla s jednohlavýma kartama (prší s trochu jinýma pravidlama) a Muty se diví jak to, že kulový král má jenom jednu kouli:))), diskutujem nad mapama, kam na čundr, a pozorujem Mutyho, jak honí kačeny s Bářinou Minoltou - ulovil pět fotek, který vzápětí Bára hned smazala:)) Martin zkouší vodu (asi se mu stejská po koupališti:))) a Báře se skoro podaří pomoct mu se vykoupat. Po třech hodinách strávených v zámeckým parku se vydáváme do Maršíkova s dřevěným kostelem obleženým lešením, kde nemaj pitnou vodu - naprosto nepoužitelná vesnice:))). Ve Štětínově se chcem podívat do hrobky Kleinů a zanechat tam Mutyho:))), ale místo toho se zasekáváme v hospodě, kde jsme původně jenom chtěli nabrat vodu, jenže po zjištění že maj točenou Kofolu, je to jasný - tam zůstáváme na dvě hoďky a hrajem americkýho žolíka - karty lítají:). První si Kofolu objednali Martin, Bára a Muty a číšník ji postavil před mě, Evu a Kubu:))) - dobrá obchodnická taktika, co!:) Cestou do Šumperka se zastavujem u Veteran muzea+ZOO parku=Zemědělskýho skanzenu. Přes veškerou Mutyho snahu zjišťujem, že žádnou slevu neukecáme.;) Ale protože je pozdě, razíme na večeři.

     Večer hrajem v parku různý praštěný hry - hledání zvířecích dvojic podle zvuků, potom skupiny zvířat (domácí, divoký a exoti:)), evoluci a klacek. Ať Šumperáci viděj, jaký k nim přijeli cvoci:))). Zpíváním s kytarou zakončujem tento skvělý den.

     

     3.den pondělí 9.8.2004

     Šumperk, kopec Lužná, Velké Losiny, Loučná nad Desnou, Kouty nad Desnou, přečerpávací elektrárna Dlouhé Stráně, Kouty nad Desnou, Loučná nad Desnou, Velké Losiny, Rapotín, Šumperk

     89,64km

     Mutymu se nechce jet do Velkých Losin stejnou trasou jako včera, proto vymejšlí objížďku - dlouhý táhlý stoupání a pak nahoru a dolů a nahoru.... Cestou zastavujem u krůt - natáčíme, jak si "povídaj" s Martinem a pak s Bářinou píšťalkou:))). Do Losin sjíždíme dolů kopcem, kde je trochu štěrku, což je pro Mutyho drsný terén - proto jede 11km/h, kdežto já, Martin a Bára to svištíme přes šedesát. Pod kopcem omylem zavítáme k hotelu Diana, kde byl Martin na dovolený, a pak už konečně do Losin (máme o 15km víc než včera). Blíží se poledne - čas na oběd. Všude mrtě laviček, ale Muty strašně dlouho hledá. Každý máme přesnídávku a každý ji jí trochu jinak - Martin a Eva lžičkou - jak neoriginální:)), já a Bára čokoládou a Muty montpákou:))). Bára nám dává test na blázny a Muty kupodivu prochází jako normální.:) Odjezd je dvakrát pozdržen - nejdřív Bára potkala Alenku, která, jak jsme doufali, by nám mohla něco upíct (kdyby byla doma, ale pracovala), a podruhý se Martinovi zamotal do kola pavouk (gumycuk) - Muty objevuje Martinův tříkilový zámek na kolo odolný i proti tekutýmu dusíku.

     Jedem dál a dál za Losiny a modrá benzínka, o který Míra říkal, že se tam objednává prohlídka v přečerpávačce, stále nikde. Podezříváme Mirka, že si z nás vystřelil, ale jen tak napůl - Lišák neumí zas tak dobře lhát a tvářil se dost vážně. Benzínka se však objevila, ale prohlídky byly už zabraný. Přesto jsme se rozhodli zajet aspoň k Dolní nádrži a pak se uvidí.

     Cestou uhýbáme na svah a řádíme na letních pásových lyžích a Martin a Muty i na minikárách. Martin se pokusil projet zatáčku bez brždění, jenže vylít z dráhy:))). Nahoře u vleku se Muty dal do řeči s Ukrajincem, který mluvil směsicí polštiny, ruštiny, ukrajinštiny a češtiny, a proto jsem tak dlouho čekala pod kopcem s foťákem, než se vůbec objevil na dráze. Kolem čtvrtý hodiny razíme směrem na Dlouhý Stráně. Muty zastavuje v Koutech na nádraží kvůli přednášce o tom, že to nádraží je tak velký (ačkoli je to absolutní konečná) kvůli stavbě přečerpávačky a že tam jezdí soukromá železnice. U Dolní nádrže se fotíme a opouští nás Íf s Bárou. Cestou k Horní nádrži trochu namočíme pláštěnky, kecáme a když konečně naberem pohodový tempo Muty zastaví, aby se najed'. My s Martinem nejdřív jdem na jahody u silnice a pak teprv na sušenky. Podruhý se Muty cpe čokoládovýma Diskama a ani nám nenabídne, skrblík jeden. Rozdělil se s náma až na vyhlídce na větrný elektrárny, což je kousek pod vrcholem. Horní nádrž shledáváme jako ideální místo na triatlon - plavání v bazénu, dráhová cyklistika na oválu a běh kolem nádrže. S Martinem zkoušíme stabilitu zábradlí a Muty z nás šílí:). Máme pěkný výhled na Praděd - je od nás vzdálen pouhých 5km. Dojídáme poslední sušenky a razíme na večeři. Těsně pod nádrží by se v pohodě dalo jet sedmdesát - nikde nikdo, povrch silnice je bezpečný, ale Muty nás brzdí (šmejd!). Od Koutů jedem pekelně rychle - 50km/h, ale to je na mě dost, tak posledních 20km jedem 45-35km/h - je to tím, že Muty má hlad:))). Chvíli jsme jeli za jednou červenou Fabií a řidiče nenapadlo nic lepšího než si umýt přední sklo - dopadlo to tak, že Muťase umyl celýho (konečně ze sebe smyl tu špínu:))), mě jen předloktí a Martin ochutnal směs z ostřikovačů:).

     Na večeři přijíždíme v 19:45. Večer hrajem ferbla (Bára prohrála) a prolhanou cikánku (Bára vyhrála). Pak typujem, kdo je jaký roční období: "Těším se na zimu, až to budu všem ukazovat se zadním náhonem.":)))

     

     4.den úterý 10.8.2004

     Šumperk, Velké Losiny, Loučná na Desnou, Kouty nad Desnou, Dolní nádrž Velkých Strání, Praděd, Dolní nádrž, Kouty n. D., Loučná n. D., Velké Losiny, Šumperk

     65,50km

     Dneska vyrážíme do naprosto neznámých končin:))) - opět na Losiny a k Dolní nádrži. Tentokrát však chcem odtud na Praděd, jenže potíž nastává, když vidíme cestu tam vedoucí - drsný terén i pro pěší. Kola proto schováme do křoví a na Praděd vyrážíme pěšo. Martin s sebou nahoru bere brašny a chvílema se z něj stává "arabská žena":). Bára s Evou jdou moc rychle, tak na nás musej čekat na silnici, kde si pak dáváme svačinu, ležíme na silnici (Martina málem zašlápli:)), závidíme cyklistům a teskníme po kolách a ještě si říkám, jaký by to byl trapas, kdybysme potkali Mravence. No a co se nestane cestou vzhůru?...........Samozřejmě zeshora se vyřítí houf Mravenců - držíme se za ruce a roztáhnem se po celý šířce silnice, ale nakonec Pavla pouštíme, aby to do něj zezadu nenapálili. Zastavují až ti poslední - Dan a Jirka Holeček, co přijel na den. Chvíli pokecáme a vysvětlujem, kde máme kola. Když už nehrozí, že je potkáme, stále se držíme za ruce a začnem zpívat. Pro kolemjdoucí jsme docela dobrá atrakce:)).

     Martin, náš závislák na Kofole s projevy absťáku, nahoře zjišťuje, že nemaj jeho milovaný nápoj, tak ho nahradí slanýma tyčkama. Při jejich pojídání řešíme Bářiny mateřský instinkty:) a Muty rozjíždí výrobu bezplatnýho pití. Pro vodu chodí (a pak i my ostatní:) na záchod a obarvuje ji Tangem. Cesta dolů je docela náročná, ale už se těšíme na naše milovaný bicykly. Naštěstí všechny nacházíme tam, kde jsme je zanechali. Při svačině hrajem ferbla. Od Dolní nádrže svištíme s Martinem za Bárou a zvyšujem si maximálku. Muty-brzda si jede svých 11km/hJJJ a dole zkouší nadávat, že nečekáme na křižovatkách, jakobysme tam nejeli už počtvrtý:))).

     Odjíždí kuchařka Jana a dostává diplom za starost o naše žaludky. Hlady naštěstí neumřem, jelikož dorazil nový kuchař Tonda. Večer se jedem koupat ke splavu - splav je super masáž a někteří ho využívají i jako sprchu a mydlí si hlavu:)(Lukyn a Tonda).

     Za vilou promítají film, podle Tondy thriler:), tak se nepočetná skupinka (já, Martin, Eva, Bára, Muty, Tonda a Kuba) vydáváme prozkoumat, o co jde. Málem jsme se potrhali smíchy - vyklubal se z toho příšerný katolický propagátorský film - řadím ho k největším blbostem, jaký jsem kdy viděla.

     

     5.den středa 11.8.2004

     Šumperk, Nový Malín, Mladoňov, Třemešek, Bedřichov, Rabštejn, Hvězda, Krásné, Šumperk

     47,20km

     Za Novým Malínem zastavujem nejprve kvůli krásnýmu výhledu a Bára fotí, pak si Tonda všiml třešní na druhý straně silnice a všichni se pokoušíme si jich co nejvíc natrhat. Martin dokonce leze na strom jak opice:))) - visí na větvi a neví jak dál:))). Při hodování s Bárou omylem sedíme v mraveništi.

     Když stoupáme na Mladoňov , Tonda a spol si zpívá různý praštěný písničky.:) V Třemešku se konečně usazujem na koupálku. Nejdřív hrajem ferbla (Bára opět prohrála) a jíme, pak chcem Mutyho hodit do bazénu, ale on tam radši skočí sám. Martin se vydává do vody poslední, tak ho pořádně postříkáme, ale stejně ho jen tak lehce do bazénu nedostanem:). Voda je dost studená, tak vymýšlíme jak se zahřát - hrajem si na Křižíkovu fontánu s hudbou Smetanovy Vltavy. Pro lidi kolem jsme za šašky:)). Muty s Tondou předváděj co nejoriginálnější a nejstřeštěnější skoky (pády:) do vody. Sušení na slunci si krátíme stupidem a poté Tonda odjíždí vařit bez smradlavý flašky s pitím.:) Než odjedem, zkoušíme hrát s Martinem a Íf ruský kuželky - ani jednou se nám nepovedlo shodit úplně všechny.

     V Bedřichově jedem k zemědělcům, ty nás posílaj přes louku - dobití přes dráty se nekonáJ a pak jedem po lesní cestě k Rabštejnu - zase se čeká na Mutyho (jeho jízda 5km/h je neuvěřitelná). Pod hradem je Muťas fascinován moderní skládačkou, kterou dolů vede nějaký děda ověšený foťákem a kamerou. Nahoře zamykáme kola kousek od chrápajícího bezdomovce a razíme na úplný vrcholek. Tato zřícenina je moc krásná - dá se tu lízt po skalách i přespat - musíme sem někdy na čundr! Dokonce objevujem Havířskou cestu - do Havířova chcem v pátek zajet a vrátit se v sobotu. Bára píše kámošovi odtamtud, jestli u něj budem moct přespat. Muty začíná věřit, že ten Havířov myslíme vážně. Na nejvyšším bodě bzučí plno lítajících mravenců a vos, ale stejně je tam nádherně - skvělý výhled na okolní lesy. Dojídáme poslední zásoby a kecáme.

     Při večeři se u Dana projevují otcovský instinkty - krmí Mutyho nudlema se zeleninou.:))) Na svoje nudle si Dan předtím dal chilli, když si naivně myslel, že je to koření na kuře a jeho útroby to nevzali moc dobřeJ. Večer hrajem s Mravencema inovovaný Palermo s profesema: Muty=kurtizána, Martin=kněz, Dan=pocestná, Péťa "Chlup" "Číža"=pan hra(á)běJ, Kuba=babka kořenářka - zabitá jako první mafií, Bára=zemědělec, Markéta=zámečník, já=služka, Eva=pakař, Ondra=šašek, Michal=sirotek,.....).

     

     6.den čtvrtek 12.8.2004

     STĚHOVÁNÍ DO TĚLOCVIČNY + TRIATLON

     44,17km

     Ráno balíme a stěhujem se do tělocvičny blízký základky. Kuchyně naštěstí zůstává ve vile Doris. Péťa "Chlup" a spol se mi snaží namluvit, že mám největší zavazadlo, ale nepřesvědčí mě. Rafani pomáhají s přesunem věcí a my ostatní jedem na koupaliště do Rapotína. Jedu v čele druhý skupiny, ztrácíme z dohledu Mravence a tak trochu poznáváme okolí Šumperka:). Kvůli nepřítomnosti majitele a tím i razítka nám nemůžou na koupálku vystavit doklad o zaplacení, tak si dáme nanuky a pití (Martin opět Kofolu, mně už leze krkem, tak jdu do Top Topicu), nacpem se k jednomu stolu a hrajem Palermo s profesema. Mě lékarníka zabijou mafiáni hned jako prvníL. Dost je podezříván obchodník s deštěm Eva, odsouzen hasič Dan a doktor Péťa Chlup. Mafie se zbaví dokonce i kněze Mutyho.:) Nakonec to vyhrávájí mafiózo Bára kurtizána a mafiánka Markéta hajzlbába:))). Jediným živým zůstal bankéř Martin.

     Při následující exkurzi v Rapotínských sklárnách zkoušíme vyfoukávat sklo (Chlup, Dan, já,...). Tam, kde obrušovali sklo, hrála zrovna písnička, kterou s oblibou zpívají Dan s Mírou a s nima i ostatní, "Alo, aaalo":))). Mirek si hned začal pobrukovat:)). Koukáme na sériovou výrobu stínidel na venkovní osvětlení u domu. Prohlídka končí v části, kde se vyrábí ohýbaný sklo.

     My Mutanti máme službu, proto razíme s Tondou do kuchyně připravit oběd. Je to veliký překvapení - to na cyklisťáku ještě nebylo - hamburgry. Já si pro sebe připravím speciální vegetariánský. Přijela Bářina spolubydlící Štěpánka. Netrpělivě očekáváme příjezd zbytku tábora - Martin, já a Eva se držíme za ruce na "Mňam", ale Rafani a Mravenci se loudaj. Oběd je to vynikající - ani nedutáme.:)) Při mytí nádobí šermujem s Íf, čím se dá:) a bubnujem ve stylu reklamy na Ikeu:))).

     Odpoledne valíme za Rafany a Mravenci na koupaliště Krásné. Cestou tam jedu za Mírou a nedobrzdím, když mu do silnice vleze nějakej dědek - to už je snad tradice, že když jedem na triatlon, tak se někdo vyseká. Naštěstí se mi nic nestalo. Do vody lezem pomalu a s Martinem se zlijem:). Pokoušíme se o pyramidu, ale celou nepostavíme - bahenní základy to nedovolí:). Pak zapojíme Rafany i Mravence do Křižíkovy fontány a pozorujem Jirku "Ježíše" jak se pomaličku dostává dál od břehu (asi 1-2cm/min:)))

     Triatlon startuje na hrázi a plavem napříč rybníkem ke kolům, pak běžíme kolem koupálka - lidi koukaj docela vyšokovaně - a nakonec na kole do Novýho Malína, Šumperka a zpátky na Krásné. Během triatlonu se na nás přijela podívat Renča a po skončení závodu dorazil Vóďa - málem jsme ho přivítali jeho oblíbenou hláškou "Ta svině!":))).

     Večeře byla opět super - nudle s mákem, čokoládou, meruňkama, cukrem a oříškama. Zdeněk s Petrou zdržujou ve sprše - zabít málo:). Muty měl miniprezentaci svý cesty po Evropě pro Mravence a Dana s Mírou:).

     

     Výsledky triatlonu

     Holky

     1. Petra

     2. Ála

     3. Eva

     4. Markéta

     Kluci

     1. Kuba "babka kořenářka":)

     2. Martin "kněz a bankéř":)

     3. Jirka "Ježíš"

     Mravenci

     1. Michal

     2. Ondra

     3. Ondra "Máslo"

     4. Martin "Myšák"

     5. Péťa "Chlup"

     

     7.den pátek 13.8.2004

     Šumperk, Rapotín, Velké Losiny, Vikýřovice, Šumperk

     22,35km

     V noci od čtvrt na tři řádí bouřka a Mírovi a Benymu začíná služba poněkud dřív než ostatním - zavíraj ventilačky. Pokoušeli se vzbudit i Dana, aby jim pomoh', ale marně s ním třásli - spal jak poleno. Vstáváme dýl. Je docela zima a rozcvičku máme na běžeckým oválu u školy - sprintujem s Čížou:). Počasí se netváří moc přívětivě, tak dopoledne zasvětíme nakupování. Až ve třetím papírnictví (u tiskárny) mají foukací fixy na textil. Svou vůní nás zlákájí dvě pekařství - dáváme si minipizzy, nugetku, salámový rohlíky a pirohy.......jsou to lahůdkyJ. Jdem od náměstí a najednou se ze zastavárny vyrojí houf Mravenců(?:)?:)?) a Markéta má za uchem cigáro(?:)?:)?). Nakonec se vše vysvětluje - Mravenci si hrajou na průzkumníky a ta cigareta je žvejka:). Výpravu městem zakončujem v cukrárně a cestou potkáváme Zdeňka s Petrou jak se chystaj poslat pohledy "Pozdrav ze Seníků":))). Díky tomuto dopolednímu běhání po městě odhalujem klan Johnů sídlící v Šumperku - dokazuje to pirátský bar "Johny" a obchod s textilem "Johnová". Než zasednem k obědu, ještě se stavujem v obchodě "Vše za 39Kč" a já si tam kupuju maskáčový klobouček.

     K obědu máme bramborovou kaši, o kterou se Mravenci perou a jedí ji z hrnce, ale nám Mutantům se do ní moc nechce - vzpomínáme na salámový rohlíky:). Odpoledne míříme nečekaně do Losin na zámek. Muty tam neúspěšně balí průvodkyni:) a obdivuje mrtě vybavenýho turistu. Nakonec to nevydrží a zeptá se ho, kde sehnal popruhy na foťák na břicho. Jenže on to je Polák, tak Muťas vyrukuje se svojí polštinou - málem se válíme smíchy. Dovídáme se taky o čarodějnických procesech v 17.století a dost nás překvapí, že třeba za upálení musela rodina pozůstalé(ho) ještě platit - a to 84 zlatých.

     Svačíme v zámeckým parku a Ífě volá Marian, že jí zavolá za pět minut. To nás složí smíchy.:))) Za minutu volá znova a Martin: "To nebylo pět minut - to nezvedej.":))) Martin volá mamince kvůli výdělku z brigády. Když s ní mluví, tak z něterých jeho slov fakt nemůžem a smějem se. "Oni se mi smějou, jak mluvím.":)) Zbliknem Vóďův červený dres a podle toho usuzujem, že to asi projeli Mravenci.

     V Zemědělským skanzenu chcem do dětskýho koutku (přístup do 10ti let a tlačí nás čas), sedíme před ním na lavičce, zíráme a chlastáme (šťávu samozřejmě:). Zastavujem se u panenský volavky, pštrosů a obdivujem osla s "pátou nohou" (hlavně Martin je z něj dost v šoku). Íf touží po místní oprýskaný maringotce, udivujem se nad "parníma" traktorama a lezem do tanku. Martin děsí opice, opice děsí Martina.............a pak si zas v klidu vzájemně vybíraj blechy z kožichu.:) Veteran muzeum je ve skutečnosti muzeum veškerý veteše.:) Muty se tam cítí jak v ráji - rozplývá se nad pašeráckým kolem z 1.poloviny minulýho století, nad koly s nádrží ze stejnýho období, nad starýma motorkama,...

     Pátek třináctýho se podepsal hlavně na Rafanech - Beny dva krát boural, jednou píchal:) a ještě se mu na ruku přisálo klíště; Lukyn se pro změnu zahákl zlatým řetízkem o řidítka, když brzdil u tělocvičny, a řetízek odletěl. Snažili jsme se ho najít, ale bezúspěšně. Po večeři dostávám k svátku bílou čokoládu a pak vedoucí píšou diplomy. My ostatní (tzn. Mutanti a Mravenci) hrajem Městečko Palermo v chodbě u kol - jedna hra se dokonce odehrává v Egyptě. Já jsem prorok a zabijou mě brzo, nakonec vyhrává mafie - léčitele "Máslika" městečko odhalí, ale kněžího Martina nikdo nepodezřívá. Večer jsme poseděli u provizorního táboráku ze svíček, zazpívali a rozdali diplomy (Bára za zvládnutí mamutí a mravenčí mámy:)) a rozloučili se s Danem, Pavlem, Mirkem a Benym, kteří takhle předčasně opustili tábor.

     

     8.den sobota 14.8.2004

     Šumperk, šumperský náměstí, park u kulturáku, Šumperk

     JXXkmJ

     Ráno prší, takže i rozcvička probíhá pod střechou v tělocvičně. Po snídani se vrháme na trička - nastříkání loga (suším šablonu a pořád mi ji někdo bere:X), sehnání všech podpisů, další vyzdobení. To nám zabere celý dopoledne. Odpoledne se my Mutanti nikam moc nehrnem, zatímco Mravenci, hned jak přestává na chvíli pršet, vyráží na Rabštejn (Vóďa je strašně natěšenej na kolo, tak se není co divit, když je teď vede:). Jedou s nima i Rafani - Jirka a Kuba a jako druhá vedoucí Bára. Martin s Íf pokračujou ve zpívání a hraní na kytaru a já v malování trik.

     Poobědváme a Muty chce taky vyrazit na kolo, ale leje. Chvíli nám trvá, než se vykopem a jdem na fesťák. V parku posloucháme zpěv maďarskýho lidovýho sboru, Muty zatím slintá nad nějakým Volkswagenem a zabředá do dloooouuuuhýho hovoru s majiteli. My pojídáme medový uši a stydíme se za něj:)). Potom zpívá taky maďarský ale dětský sbor zase nějaký lidovky, ale jsou blbě ozvučený a ještě k tomu prostranství v parku je mokrý a klouže, takže tam nemůžou tancovat. Moc z nich nevidíme, protože poskakujou za dřevěnýma zástěnama pod střechou. Vidíme jen jednoho houslistu a nic víc. Muty zkouší nahrávat přes PDAčko, jenže to zlobí a nahraje jen pár sekund. Ale stejně je to super koncert. Pak hledáme maďarskou kuchyni, na kterou nás láká leták.

     V tělocvičně opět dodělávám trika a stříkám logo na klobouk. Včera se mi povedlo získat na něj podpisy všech vedoucích a teď nutím Zdeňka, aby mi nakreslil chrzvrzňa a veverku, od Péti mám šneka a od Martina králíka. V šest chcem na koncert Maďarů do kulturáku, ale odradí nás vstupný. Tak jdem místo toho do Grandu. Martina zase zklamou, že nemaj točenou Kofolu. Moc se nám tam nelíbí - pomalá obsluha, drahý pití,...

     Mravenci ze sebe seškrábali bahno a na večeři už byli zase k poznání:). Při diskuzi jak to bude na Šumavě s jídlem, zjišťujem, že ze Zdeňka toho bude jak pro armádu - borůvkový knedlíky, veverčí polívka a nějaký maso:))). Rozhovor se pak přesunul na Mutyho: "Myslíte, že Muty má nějakou polovičku?" "Muty, máš půlku, nebo třetinku?":)))

     Večer má Muty zrychlenou prezentaci fotek z cesty po Evropě. Po skončení se já, Martin a Íf zvednem a prohlásíme: "Jdem do sprchy.":)) Když se celá tělocvična ponořila do tmy, ještě tam pár lidí chodilo a náhle se záhadně rozsvítilo několik světel.(???)

     

     9.den neděle 15.8.2004

     Šumperk, Králiky, Pastviny, Žamberk, Litice, Potštejn, Vamberk, Rychnov nad Kněžnou, Solnice, Dobruška, Nové Město nad Metují, Vrchoviny, Bražec, Náchod

     137,00km

     Ráno balíme a Bára uvažuje o chudácích Mravencích, jak budou muset jet v mokrým oblečení. My Mutanti s ní souhlasíme a pochvalujem si svý včerejší rozhodnutí nikam nejet. Zvlášť Martin říká, že by nerad jel v sandálích................v autě by moh' zmrznout:))). Mutyho hláška, že lupe předníma obratlema nás fakt dostává.J Máme opět originální a výbornou snídani - vanilkový pudink s piškotama, rozpuštěnou čokoládou, ananasem a nektarinkama (mírně to nesedlo jen Markétě. Už od včerejška vedle mě nesedí Muty (JUPÍÍÍÍÍ!!!!!!) ale Martin. Naposled naberem svačinu, loučíme se s Bárou (jede do Olomouce), Tondou, Štěpánkou a Martinem. Mutanti se rozpadli a ze mě a Evy jsou instruktorky. Mám jet v čele druhý mravenčí mikroskupiny. Když se ptám, kdo pojede za mnou - první se ozve Martin a hned si sedá na mý zadní kolo:))). A "mý" Mravenci Ondra-šašek, Martin-Myšák a Michal se celých 137km hádaj, kdo za mnou vlastně pojede. Plácnem si, zamáváme a už valíme. Vede nás "Starej Lišák" čili "Skin Míra":))), první mikroskupinu (Péťa Chlup Číža, Ondra "Máslik", "markytánka":) Markéta) zakončuje Íf a druhou uzavírá Muty.

     Vóďa nás bere terénem do Králik. Když jsme vystoupali na první kopec, chvíli stojíme nahoře a sbíráme síly. Už se chystáme pomalu vyrazit, když v tom se po asfaltce od Šumperka řítí nahoru Praga V3S [vejtřaska]. Jede na plnej kotel, jako král prostředkem silnice. Na korbě má vrchovatě naložený balíky slámy a za sebou oblaka prachu. Když přijela blíž, zjišťujem že ty oblaka prachu jsou ve skutečnosti kouř. Nahoře vejtřaska zastavuje - uprostřed silnice, asi 10 metrů od nás. Řidič ani nezhasíná motor, zakleje a i se spolujezdcem vyskakuje z kabiny, uvnitř zůstává jen německej ovčák. Otvíraj levou sajtnu a v balíku hned za kabinou se objevuje plamen. Fofrem mizíme s děckama pryč a asi po 100 metrech stavíme. Já a starej Lišák se vracíme s tou V3S pomoct, a beru sebou rovnou mobil, kdyby se ten oheň rozjel. S děckama zůstávaj Ála s Evou, ty navíc můžou zastavit auto který by jelo od Králík, protože V3S stojící uprostřed silnice není za zatáčkou vidět. Mezitím už u tý vejtřasky stálo osobní auto a asi 2 až 3 chlapi ten hořící balík sundávali. Takže jsme ani nechodili do absolutní blízkosti a sledovali jsme je z povzdálí. Pořád jim to nešlo odmotat, ale měli kliku, že ten stlačenej balík hořel fakt pomalu. Konečně se jim ho podařilo shodit na silnici a odvalili ho do příkopa. Pak rychle naskočil řidič a popojel těch 10metrů na odbočku do pole, kde jsme předtím stáli. Hned na to odjížděj se zbylejma balíkama asi 400 metrů k nějakýmu baráku, nejspíš na místo určení. Připevňovací popruh táhnou za sebou po silnici a balíky na korbě drží spolujezdec. Někdo z děcek si všim, že ta V3S měla výfuk vyvedenej nahoru za kabinou, takže je jasný od čeho ta sláma chytla. Její zápalná teplota je evidentně nižší, než vnější teplota rozpálenýho vejfuku. Akce skončila, nebylo s čím pomáhat ani na co koukat a tak jsme jeli dál.

     Jedem po louce do kopce a já: "To je kotel!" a Íf na to: "Spíš jeho stěna." "Anebo by to moh' bejt komínJ." U odbočky na Svatou trojici nás dojížděj Rafani - Zdeněk, Péťa, Kuba a Jirka - a maj o 10km míň. Mravenci maj radši skopce (=berany:) než dokopce, navíc ten terén......strašně remcaj. Za mnou se ozývá: "Proooč jedem lesem? A proooč do kopce?? A proooč z kopce???..." Nebo taky: "Jéééžíííš, proooč nezastavíme? Jéééžíííš proooč stojíme tak dlouho?..." Naštěstí s přibývajícíma kilometrama se tyhle hlášky ozývaly čím dál míň, až úplně přestaly. Že by se Mravenci pochlapili???:) V Králikách mají možnost dojet do Náchoda autem s panem "Čížou", kdyby neměli dost sil. Ondra-šašek uvažuje nahlas:Já chci jet a nechci jet." Nakonec ale jedem všichni, jen Péťa dočepuje Kofolu od tatínka a razíme na svatý kopeček, kde potkáváme Rafany a davy poutníků. Za chvíli mezi nima kličkujem a Zděbor sprintuje podél našeho pelotonu málem v pangejtu.

     Za Králikama Zdeněk uhnul na louku, všichni samozřejmě za ním a Íf asi po 200 metrech píchla. V Žamberku doplňujem vodu v hospodě a Chlup zas Kofolu:). V Rychnově se k nám připojil první tatínek - pan Maslikiewicz a někde v Solnici se náš peloton rozšířil o pana "Čížu". Před Dobruškou potkáváme Dana s Pavlem, kteří hned zaujímají svoje místa v druhý mikroskupině - Dan jede s Mutym vzadu a Pavel mě střídá v čele. V Nováči u Mravencovic domku s Pavlem křičíme: "Ahóóóóóóóój Mravencovi!!!!!! Ahóóóóóóóóóóój!!!!!!!!" A Dan vidí Mrávu, jak mává z kuchyně i jak vyjde ven. Když mi to pak vypráví na námku, září jak sluníčko:). Je sedm hodin a Pavel nás zve na zmrzku - fakt výbornou točenou jogurtovou. Kdo na sobě nemá letošní táborový tričko, tak se do něj teď převlíká. Já ukořisťuju Danův a Pavlův autogram. Optimista Martin mi o půl sedmý psal, jak jsme dojeli, tak ho vyvádím z omylu, že jsme ještě na cestě. Náchodu vyrážíme vstříc o půl osmý a k Tepně dojíždíme ve 20:15.

     Po focení, ulovení posledních dvou podpisů Benyho a Míry (Všichni snad kromě Pavla se mi chtěli podepsat do pravý horní části trikaJ, ale to jsem jim zatrhla. Když po Mirkovi Ondra "Máslik" chtěl autogram, tak Lišák: "Kam to chceš?" Pavel to pohotově okomentoval: "Ty vždycky vypustíš z pusy jedině dvojsmyslnou větu":) a dloooouuuuuhým loučení jsme se vydali domů do vytoužený vany a podělení se o spoustu zážitků z tohoto skvělýho pohodovýho cyklotábora!!!!!!

     Tady je jsou hlášky, bez kterých by se tento tábor neobešel: Néé asi!; Ta svině; To je kotel!; To je nářez!; To je komín!; Ooovšééém!

     My Mutanti jsme za těchto devět dokonalých dní ujeli celkem......564,68km!!!!!

     Což je průměrně za den......62,74km!!!

     Když nebudu počítat sobotu 14.8., kdy jsme nevyrazili na kole ale po svých, tak průměr činí.....70,59km!!!!!

     

     Tenhle tábor byl fakt super a to nejen díky skvělý partě ale i Tondovou originální kuchyní - konečně taky někdo vařil sladký jídla a několik "masofilů" si taky zkusilo, co to je, když někdo vaří jídla, který oni zrovna moc nemusej (že jo Mírové, Zděbore a Petro...chachááá:)). Ale neživili jsme se jen sladkým - hamburgry, těstoviny s hráškem, s kukuřicí a mrkví, bramborová kaše...jsou slaný až dost. Doufám, že budoucí kuchaři a kuchařky se taky nechaj podobně inspirovat a nedaj na odpůrce. Jídlo bylo vynikající a tohle je dogma, takže námitky nepřijímám!:) Doufám, že se příští rok sejdem minimálně ve stejným počtu a užijem si zase spoustu legrace, poznáme další zákoutí Český republiky popřípadě Polska a dalších států střední Evropy.:))) Tak příští rok!!!!!! (Já už na svůj sedmý tábor asi jako vedoucí, ach jo:)

    Alena Lochmanová 12. 09. 2004 20:14:46

    Komentáře