Mravenci v Hořicích

 Sobota 16.8.14

Tak se z většinou z dětí ale i vedoucích po roce setkáváme. Mravenečků je nás letos dost, vyrážíme s osmi dětmi 3 vedoucí. Jede Hanička s bráchou Honzou, další 2 Jeníci – Hansi a Jony, Šimon, Matěj, Lukáš, Ríša a vedoucí Jana, Petr a Pavel. Není to ale až tak rychlý odjezd, musíme se nejprve rozloučit s doprovodem, zamávat , otřít zvlhlé oko a pak se učíme jezdit hezky za sebou, povely na cestu, abychom se nikde nevybourali … Protože stále od rána prší, máme nejprve seznamovací povídání a pak i instruktážní filmy s výukou, jak se chovat na silnici, jaké jsou základní značky a to vše v učebně na Dopravním hřišti v Náchodě. Teoreticky vyzbrojeni se vydáváme před polednem za Rafanama a Alíkama jako poslední. Sluníčko sice nepraží, ale ani neprší. Přes Vysokov do České Skalice, kde si Šimon musí koupit brýle, protože svoje nemůže najít, dále pak přes Říkov a Rychnovek pokračujeme do Jaroměře. Po cestě se většina Mravenečků prvně potkává s rynglemi a docela chutnají. Matěj trochu přitře kolo před sebou a máme první pád, naštěstí bez odřenin. Popíjíme ještě pití z domova a pojídáme zásoby. První přeháňku přečkáváme pod střechou na polévce v Jaroměři, zahřála a prospěla nám . Pak už pokračujeme přes Velichovky a Vilantice do Velkého Vřešťova. Tady nás blížící se mrak zastavil. Včas jsme se schovali u dětského hřiště, ještě trochu pohoupání a rychle pod střechu. Po přeháňce nás cesta přes les s ochutnávkou ostružin vede do Hořic. K našemu překvapení jsme při dojezdu kolem 17té hodiny a 54 km v nohách v ZUŠ J.A.Komenského první. Péťa „hlavní“ s Tomášem kuchařem a Beny, tedy ti ,co dováželi zavazadla auty, jsou již tu a vaří. Za chvíli dojíždí oba další oddíly. Zabydlujeme se ve třídách a máme výhodu, že jako Mravenci máme třídu pro sebe. Taky nás tu čeká poslední Mraveneček – Natálka. Už na večeři s guláškem jsme kompletní. Vlastně ne tak úplně, Hansi chce jit za kamarády k Alíkům a tak od nás odchází. Zůstává nás tedy nadále osm. Ještě večer se hrají seznamovací hry, abychom se uměli pojmenovat a pak už prvně do spacáků na karimatky, pohádka o Krakonošovi a Sněžce a pomalu usínáme sny protkanými dnešními zážitky. Dobrou noc… 54 km

Neděle 17.8.14

Probouzíme se do zamračeného rána, ale neprší. Vybíháme v mžiku na rozcvičku , trochu běhu, trochu cvičení a zpět na snídani, osobní hygiena, úklid na bodování pořádku, prostě stále se něco děje. Do toho se rozpršelo, naštěstí jen tato přeháňka nás dnes trochu ovlivnila v posunu odjezdu. Sváči a obědy do ruksaků máme připravené, vodu do lahví, brýle, helmy , rukavice, namazat opalovacím krémem. Stále je co dělat. Jedem přes vesničky lehce zvlněnou krajinou přes rozbahněný les Svíb, kde nacházíme pár hub a posvačíme, alejí smrti až na vrcholné místo Prusko-Rakouské války v roce 1866 Chlum. V tomto prostoru 3.7. Rakouská armáda s velkými ztrátami prohrála. Všude samé pomníky, nápisy a místo působí pochmurným dojmem, zvláště ve Svíbu. To na Chlumu je rozhledna s nádherným výhledem, bufet s dobrým pitím a švestky i ryngle, co hrdlo ráčí. V Máslojedech se sklouzla Šimonovi noha ze šlapky a upadl, trochu si odřel pravé koleno, nic vážné, za chvíli už zase ujíždíme , tentokrát k Hoříněvsi, kde je rodný domek českého buditele Václava Hanky, spojeného s Královédvorským rukopisem U pěkné jeho rodné chalupy kryté došky, s dřevěnými žlaby posvačíme a přes Lužany a Jeřičky se lesní cestou dostáváme ke koupališti- rybníku ve Velkém Vřešťově. Pár odvážlivců včetně Natálky se sice smočilo, všichni jsme se však svezli na šlapadle. Následovalo pár kopečků a kolem 17té hodiny jsme opět doma ve škole. Dnes jsme nezmokli a občas si nás prohlíželo i sluníčko. No a co dál - dát uschnout mokré věci, přestrojit se a hurá do tělocvičny. Po přerušení dobrou večeří ( slepičí polévka, kuřecí maso s bramborem a zeleninou) pokračují hry v tělocvičně, nejprve jen oddílově, pak se přidali Alíci a nakonec byla celotáborovka. Po rozdělení na 4 družstva jsme odpovídali na otázky z toho, co jsme dnes viděli a zažili. Pak začalo hledání knoflíků, večerní mytí, spacák, pohádka…. A už jen vzpomínky na ostružiny, švestičky, ryngle i hruštičky z dnešní cesty co se bříška týče, na krásné výhledy s mraky v různých odstínech i tvarech. Možná si někdo i vzpomněl, že jsme viděli několik dravců, bažantnici, žáby i kobylky i srnku…

Mravenečci jsou skvělí, zatím docela poslouchají a dobře šlapou.

Dnes jsme ujeli 47 km, za celý tábor 101 km.

Pondělí 18.8.14

Dnes máme pár fotek z rozcvičky na náměstí v Hořicích, po dobré snídaničce dnes vyrážíme po svých na obhlídku Hořic, pár fotek a brožurek v informačním centru, kolem náměstí kráčíme se zmrzlinou a pak jdeme do parku, kde je umístěno velké množství soch, vždyť jsme ve městě kamenosochařů. V podrostu našli Mravenečci i nějaké houby, na honičku jsme si zahráli u sochy Jana Žižky a pak již hurá na teplé brambory na loupačku od Péťi kuchaře, chutnaly báječně. Odpoledne přes Miletín se pomalu suneme, tedy stoupáme na kopec Zvičina, vysoký 671 metrů n.m. Sice neprší, ale teplo vypadá jinak, pofukuje. Sníme zásoby, pokoukáme po okolí, a že je dnes výhled prakticky asi od Ještědu a Milešovky přes Krkonoše, Hejšovinu, Bor, Orlické Hory ke Kralickému Sněžníku, do kraje pak Kunětická Hora, elektrárna Opatovice n.L. Vidíme i  silo u České Skalice s kouskem hladiny Rozkoše. Sjezd dolů je již parádní. Stavujeme se u koupaliště v Dachové, u pramene „Kalíšek“ a cestu k ubytování dojíždíme s Alíkama, se kterými jsme se potkali. Po večeři osprchování, tělocvična , pohádka a hajdy do snů.

Ujeli jsme dnes 36 km, celkem 137 km.

Úterý 19.9.2014

Dnes jsme měli po ránu fotky ještě před budíčkem, nemá pršet a tak spěcháme s přípravou, abychom co nejdříve vyrazili na kolo. Je toho v plánu dost, ve skutečnosti to bude ještě více. Pod mrakem a v chladném větru jedem do Hrádku u Nechanic. Cesta příjemná , nic moc kopečky, proti včerejšku pohoda. Když čekáme na vstup, dojde k roztrhání oblačnosti a konečně je tu hřejivé sluníčko. Zahrajeme si při čekání „Na jelena“, pojíme sváču od Péti a hurá do krásného červeného zámku. Pak po polévce v Nechanicích spěcháme do Ostroměře, kde Beny domluvil jízdu na kanoi a kajacích, všichni se na lodích povozí, někteří se i koupou, je tu pohodová nálada, trávíme tu větší část odpoledne. V podvečer vyjedeme na koupání na Chlum, voda není nejteplejší, tak si jen přeplaveme bazén tam a zpět a utřít se a horem pádem na večeři. Po táborových hrách si balíme spacáky, batůžky a jdeme asi 2 km. do sochařského parku spát pod širák. Jde s námi ještě jeden Alík a Rafan. Jsme se spacáky na celtě, při svíčkách zpíváme pár písniček, povídáme, pohádka a najednou je půl jedenácté. Noc není nejteplejší, je i silná rosa, ale většina by chtěla jít spát pod širák znovu, protože tam byl klid, voněla tráva a ráno nás budilo sluníčko, ale to už je zítra. Dnes jsme ujeli 54 km , celkem na tachometru máme 191 km.

Středa 20.9.2014

Jak ji již na výše naznačeno, vstáváme v parku vedle soch, na nichž začínáme sušit orošené spacáky, ještě že jsme měli přikryté boty. Beny odvezl vše do tábora a my došli právě na snídani. Mňam rohlíčky s nutelou. Bodování pořádku, dát sušit věci a už zase šlapeme do pedálů. Tentokrát přes Kalské údolí přes Kal, kde u krásné barokní kovárny svačíme , na zříceninu hradu Pecka. Po prohlídce mučírny i hradu a občerstvení jedeme do muzea vozidel a motocyklů v Nové Pace. Je to tam bezva, krásná stará auta i motorky .Cestou zpět se těšíme na koupání v Lázních Bohdaneč, nakonec místo přírodního koupaliště je to takový bahňák, že tam nikoho ani nenapadne vlézt. Tak trochu pojíme a převážně lesem, kde Jana nachází u cesty krásného hřiba, se vracíme přes místo našeho nočního spánku zpět do tábora. Príma špagety, koupačka, tělocvična a pak už pohádka a dobrou noc.

Dnes jsme ujeli 55 km, celkem máme už 246 km

Čtvrtek 21.8.2014

Dnes odjíždíme na delší výlet. Nejprve do Miletína do továrny na Hořické trubičky. Přes sklo dveří vidíme část provozu, vše je nám vysvětleno, každý si namotáme svoji trubičku, většina si koupí i některé výrobky. Jsou dobré, čerstvé, výroba jistě zajímavá. Na náměstí v Miletíně zase zkusíme Miletínské modlitbičky – dobré, slaďoučké. Pokračujem na druhé místo dnešní zastávky, do Všestar. Cestou máme první výměnu prasklé duše u Matěje. Jinak průběžně drobné opravičky a seřizování. Ve Všestarech je archeopark, nejvíce zaujalo vykopávání střepin z hlíny, ale i různé stavby, techniky , házení oštěpem a nakonec tvorba keramiky s vymačkáním vlastní misky. To už ale volal Beny, že máme v 17 hodiny být v Hořicích na vrchařskou časovku – jela se do Chlumu a ještě dále do kopce nad obec Chlum. Po ukončení závodu , kde z Mravenců vyhrál Honza John, dále byl druhý Lukáš Braha a třetí byl Honza Krčmář ( a všichni Mravenci se dostali do cíle), jsme se ještě skoro všichni vykoupali ve Chlumu na koupališti a pak již zpět do mraveniště na večeři, sbírat knoflíky, hádat hádanky, odpovídat otázky v táborové hře a hajdy po osprchování na kutě s pohádkou.

Dnes jsme ujeli 68km, celkem 314 km.

Pátek 22.4.2014

Dnes žádný výlet, od rána se malují a podepisují památeční trička, dopoledne k tomu jízda zručnosti , kterou všichni velmi dobře zvládli , v nejlepším čase pak Ríša, před Honzou Krčmářem a Šimonem. Trochu oprava kol, dotažení šroubků a po dobrém obědě vyrážíme na triatlon do Dachové na koupaliště. Nejprve plavání, pak asi 10 km na kole a skoro kilometr běh. Všichni zaslouží pochvalu za snahu a za doběhnuí do cíle, nejlépe se zadařilo Honzovi Johnovi ( Johnymu), na druhém místě Ríša a třetí byl Matěj. Na koupališti pokračujeme ve hrách v brouzdališti s balónem, pak si stavíme z písku a nakonec odjíždíme na večeři po trase cesty závodu „300 zatáček Gustava Havla“. Lemují ji bohužel i četné pomníčky. Večer dokončujeme trička a ukládáme se ke spánku. Tak dobrou noc , závodníci.

Dnes jsme ujeli 19 km , celkem máme od začátku tábora najeto 333 km

Sobota 23.8.2014

Ráno začíná dnes naposledy standardně rozcvičkou, pak snídaně , osobní, hygiena, Janča udělá opět Hanče cop, a za chvíli již vyrážíme přes vesničky s švestkovými zastávkami do Jičína. Po snědení části zásob, co vezeme s sebou, se jdeme podívat do domku Runcaje s Mankou a Cipískem, pak stoupáme po schodech na Valdickou věž a prohlížíme si krásné náměstí i okolí. Chvíle na dětském hřišti, zmrzlinka a již se začínáme vracet zpět. Zastavujeme se ještě vykoupat v kempu Marešák u Lužan a pak již pádíme za slunečného podvečera do Hořic na večeři. Občas se nám do cesty připlete kopeček, to ale již zvládáme. Po baště od Petra se scházíme v tělocvičně na svíčkový táborák s vyhodnocením závodů do vrchu, jízdy zručnosti a triatlonu s předáním cen s diplomy, pak je vyhodnocena celotáborová hra po skupinách , vyhodnocení pořádku ( od Mravenců byli Honza a Hanča Krčmářovi spolu s Natálkou ti, co měli plný počet bodů, celkem z pěti dětí z tábora, které tohoto úspěchu dosáhly) . V mezidobí zní kytara Péti Lochmana a nesmělý zpěv táborníků. Nakonec je vyhodnocen a odměněn nejen diplomem každý účastník tábora. Většinou je na diplomu něco, co jeho majitele na táboře proslavilo nebo charakterizovalo. Je už skoro deset večer, když u pohádky usínáme.

Dnes jsme ujeli 62 km, celkem za tábor 395 km

Neděle 24.8.2014

A už tu je cesta domů. Ráno sice trochu prší, ale než se sbalíme u trochu uklidíme a vezmeme si jídlo na cestu, déšť ustává. A tak nás čeká stejná cesta domů – ještě poslední fotka před naší školou a už šlapeme přes Velký Vřešťov ( zde se zastavíme na sváču na stejném místě u houpaček, jako cestou do tábora), Velichovky a Jaroměř, kde ve stejné restauraci si dáme opět polévku. Pokračujeme známou cestou na Rychnovek a Říkov. Sice nás dohoní jeden děšťový mrak, naštěstí akorát v místě, kde se můžeme schovat pod střechu a po čtvrthodince jedeme dál. Ještě že nekoukáme všichni jen dolů, protože si jeden z mravenečků všiml, že na obloze je mráček ve tvaru srdce, je tedy též na fotce. Protože jsme ve České Skalici příliš brzy, stavujeme se ve staré škole, kam chodila Božena Němcová. Natálka tam nedávno byla, byla tak hodná, že nám pohlídala kola. Všichni jsme si ozkusili rákoskou přes prsty s poděkováním….Bylo i milé povídání od znalé pamětnice. Pak již pokračujeme na zmrzku do Zlíče, kde nás přišli pozdravit a přivítat bývalí spolumravenci Vodičkovi s mimčem, možným budoucím mravenečkem .To už ti současní někteří budou rafany. Přes Starkoč a Vysokov přijíždíme do Náchoda a na hřiště dojíždíme s mravenčí hymnou.

Neujeli jsme sice celých plánovaných 55 km, ale do celkového součtu 450 km za tábor nám chybí opravdu jen velmi málo, tak to jistě můžeme zaokrouhlit. Není to nejdůležitější. Nejdůležitější je to, jak jsme si tábor užili, co jsme zažili a jestli se nám prožitý týden líbil…..

Doma bude co vyprávět. Příští rok se na vás těší Janča, Péťa a Pavel.

Naše hymna :

Mravenci v srpenci príma věc je být,
O ničem krásnějším netroufám si snít.
Najdou sušenku, jsou venku, na kola sednou,
S mravenci v srpenci ,to je cyklošou.
Když pílí k cíli spěchají, šedesát,
Všechny vzadu nechají , něchtěj spát.
Mravenci v srpenci príma věc je být,
O ničem krásnějším netroufám si snít.

Komentáře