Mravenci v Lanškrouně

17. 8. sobota, den první

Mravenci se poprvé sešli v Náchodě na dopravním hřišti a to v následující sestavě: vedoucí Pavel, Standa a Terka, Mravenečci Jan John (Honzík), Lukáš Braha, Jirka Balcar, Martin Ilšner (Marťan) a Martin Rut (Číňan), Gabriela Bittnerová (Gabča) a Ondra Hlad. Nacvičili jsme si společnou jízdu a prvně ji prověřili při cestě Náchodem k autobusovému nádraží. Poté, co nás cyklobus dovezl do obce Libel, jsme se vydali už opravdu na cyklotůru. Po prvních kilometrech nás však čekalo další měnění duše u kola vedoucí Terky, a to již podruhé. Aspoň jsme se v parku v Kostelci nad Orlicí v klidu naobědvali a mohli vyrazit vstříc dalším kilometrům. Přes Doudleby a Potštejn dále krásnou cestou podél vody do Litic. U vody jsme se osvěžili a někteří si vyprali i boty. Dále nás cesta vedla kolem Žamberku a po cyklostezce do Letohradu. Tady jsme si dali na náměstí zmrzlinu, potkali se s Rafany a Alíky. A že jsme byli pořádně posilnění, dojeli jsme až do Lanškrouna, kde už na nás čekala večeře a ostatní oddíly. Večer jsme se seznámili s ostatními hrou u táboráku a pak jen na zoubky a s pohádkou do spacáků. Příjemně znavení jsme chrupali až do rána. Možná se nám zdálo o Lukášově létající botě, chaloupkách i chatkách obklopených hrozny květů, lípách, které jsme se naučili poznávat, kopečcích, které jsme zdolali, potůčcích i řekách zalitých sluncem, vůni luk i lesů. Byl to na úvod krásný den a ujeli jsme neuvěřitelných 63km.

18. 8. neděle, den druhý

Po ranní rafanské rozcvičce, snídani a bodování našich (ne)pořádků jsme se vydali vstříc další cestě. Tentokrát jsme měli v plánu odpočinkový den. Cestou na Mariánskou horu jsme ale museli Pavla poslat pro jiné boty, jeho podrážky se kolu vzpíraly, až odpadly zcela. Tak nás vedl Standa a krásnou cestou přes Jakubovice jsme nakonec dojeli na Mariánskou horu. Tady nás čekal velký úkol, najít Pavla, který tu pro nás připravil nápovědy. Na Mravence si ale jen tak někdo nepřijde a Pavel byl zanedlouho odhalen. Po obědě jsme si zahráli na jelena, abychom se pak mohli vydat na další cestu. Netrvalo dlouho a museli jsme použít desinfekci na Gabčino odřené koleno a loket. Tak jsme se dozvěděli, jaký silný má Gabča hlasový fond. Ale neucukla. Holt, cesty jsou tu zrádné. Ale nic nás neodradí, ani horší lesní cesta, kořeny a stromy. Viděli jsme u lesního rybníka hejno volavek, pak kluky nadchly projíždějící motokrosaři a všichni jsme se ochladili vodní válkou u studánky. Mravenci jsou nezdolní a dojeli k Lanškrounským rybníkům, kde se vykoupali a zahráli si hry s míčem. Konala se i vybika Mravenečků proti vedoucím. Na závěr už jen pár kilometrů do tábora, kde jsme dnes dříve než ostatní a naše tachometry ukazují 32km. Večer jsme si zahráli ještě vybíjenou, následně zahájili celotáborovou hru a rozdělili se do čtyř týmů, které do následujícího dne dostaly za úkol vymyslet své jméno a pokřik. Po obvyklé pohádce už jen dobrou noc. Ještě, že jsme nešli spát pod širák, ráno bylo mokro. Celkem 95 km

19. 8. pondělí, den třetí

Po snídani jsme se vypravili podívat do města, mimo jiné, aby si Pavel koupil nové boty. Boty si koupil krásné šedé a všechny děti mu je pochválily. Ve městě jsme odeslali pohledy, pokoukali po náměstí a koupili zmrzku. Někteří však ve městě nechali skoro všechny své úspory. Na oběd jsme se vrátili do školy. Dostali jsme rýžový nákyp, chvilku si odpočali, pohráli v tělocvičně a než jsme vyrazili na koupaliště, přeměřili jsme si tachometry, aby nám ukazovaly správně. Na koupališti nám počasí bohužel nepřálo tak, jak bychom si přáli, takže jsme se jen jednou vykoupali, podívali se na labutě s labuťaty a kachny, zahráli si s balonem a pokračovali v cestě. Dneska se k nám přidal Beny s novým kolem a Rafan Marek, kterému se jeho kolo porouchalo a než se opraví, měl půjčené Benyho kolo staré. Objeli jsme Lanškrounské rybníky a zpátky do školy jsme se vydali okružní cestou okolo Lanškrouna přes Sázavu a Žichlínek. Cestou jsme se podívali na „týpky“ na koloběžkách, kteří z můstku skákali do molitanu. V úžasu tam Gabča nechala batoh, pro který se pak Standa z náměstí vracel, naštěstí úspěšně. Na náměstí nás opustili Beny s Markem a Mraveneček Ondra, pro kterého si přijel tatínek. Dnešek jsme zakončili se skoro 20ti kilometry. Před večeří jsme si zahráli ještě vybíjenou a po večeři, až přijeli Rafani, jsme hráli celotáborovou hru, jednotlivé soutěže. Za šumění deště po pohádce usínáme. Jakpak asi bude zítra ráno? Celkem 115 km.

20. 8. úterý, den čtvrtý

Rozcvička dnes byla deštěm zahnána do tělocvičny, i tady jsme si protáhli po ránu celé tělo. Po mňamkových buchtách s kakaem jsme šli chvíli do odjezdu autobusu hrát vybíjenou a pak už jako pěšáci na autobusovou zastávku. Poprchává, kolo neriskujeme a tak se vezeme do Letohradu. Objevuje se zpěv, především Honza nás zásobuje Jarkem Nohavicou a tak jsme se dozvěděli, že „chce být hlídačem krav“ …Martin „Číňan“ nám krmí uši vtíravou melodií ze „Slunce, seno …“ a i ostatní se přidávají. V Letohradě nás čeká Muzeum řemesel, kde je k vidění spousta zajímavého z historie jednotlivých oborů, cechů, prací. Skoro 3 hodiny jsme se kochali a byli hodní. Po návratu autobusem zpět do naší školičky se výtvarně vyžíváme na tvorbě našich tradičních táborových talismanů – triček. I u toho si užíváme různé hlášky. Mravenci dnes mají vtipnou náladu. V podvečer oblíbená vybíjená a to jak v družstvech, tak všichni proti všem. Večer pokračujeme v tělocvičně táborovými hrami, soutěžemi mezi družstvy (poznávací hry, hádanky…) a pak již zoubky, pohádka a spacák. Dobrou noc Mravenečci, zítra vás čeká velký výlet. Dnes jsme na kole neseděli. Celkem 115 km

21. 8. středa, den pátý

Dnes máme velký fofr hned od rána, chceme zdolat náš největší cíl, Suchý vrch. Po snídani a kontrole pořádku vyrážíme přes Albrechtice malebným údolím Moravské Sázavy do Výprachtic. Cestou se chvíli zastavujeme na pile, kde zrovna vyřezávali z kmenů trámky. Chvíli jsme pokoukali a stoupáním polními a lesními cestami se spoustou lyžařských vleků a sjezdovek kolem Čenkovic jsme dorazili k Červenovodskému sedlu. Posvačili jsme a zanedlouho jsme zdolali 995 m n. m. – výšku Suchého vrchu. V ohradě jsme pozorovali jelena s laní i s pijícím kolouškem, vyšlapali jsme i schody na rozhlednu, pokoukali po okolí včetně Králického Sněžníku, měli jsme téměř letecký pohled. Po odpočinku sjíždíme a částečně i sestrkáváme kola kamenitým terénem ke vstupu do tvrze Bouda, opevnění budovaného před 2 světovou válkou na obranu naší země. Máme štěstí, stíháme prohlídku tak, že nemusíme čekat. Hodina a půl v podzemí nás ochladila, bylo to ale úžasné. Před pátou odjíždíme směr Těchonín, dále Jablonné nad Orlicí, přes Bystřec se vracíme na známé místo do Výprachtic a cestou podle Moravské Sázavy svištíme na večeři. Péťa nás už očekává, takže v půl osmé už plníme bříška dobrou polévkou a špagetami s masem… To nám chutnalo. Chvíli tělocvična, sprcha, pohádka a už spíme jako nemluvňata, vždyť jsme v náročném terénu s převýšením 600 metrů najeli 58 km. Dnes si všichni zasloužili pochvalu. Celkem 173 km

22. 8. čtvrtek, den šestý

Dnes jsme byli první ze všech na rozcvičce a také jsme jako první vjížděli na výlet přes Žichlínek, Tatenice k Mariánské studánce – tam byl náš chlebovozeleninovoovocný oběd a trochu mravenečci i studánku vyčistili. Ještě cestou ke studánce jsme valili slámová kola a užili si kolem toho dost legrace, mravenčí síla je obrovská. Po jízdě terénem nás čekalo v Rychnově na Moravě pěkné koupaliště, kterému většina z nás neodolala. Pak jsme ochutnali bramboráček a ujížděli do Mladějova, kde jsme jen tak okoukli železniční muzeum. No a pak cesta zpět „ domů“ do Lanškrouna se zastávkou na makovicích a trnkách. Celkem jsme ujeli 43 km. To ale nebylo všechno. Po polévce jsme vyráželi na celotáborovou horskou prémii – závod téměř 4 km do vrchu – na Mariánskou horu. Všichni statečně zdolali vrchol, všem patří obdiv za vytrvalost a jízdu na hranici svých možností. A i když na čas byl první Marťan před Číňanem a Honzou, zvítězili všichni. A taky přibylo dalších 9 km do dnešního dne. Ale ani zde ještě kolo dnes nekončí. Po večeři odjíždíme k rybníku a autíčko nám dováží karimatky a spacáky. Po noční hře se strašidly a houkání sýčka na dobrou noc usínáme pod širákem na trávě na kraji lesa. A tak chrupeme v lese, svítí na nás měsíc a hvězdičky, v rybníce šplouchají ryby, občas se ozve kačena a cvrčci končí svůj koncert. V noci nás vzbudil jen srnec, který kousek od nás bekal a moc se mu nechtělo odcházet. Kousek od nás proběhl zřejmě další srnec. Asi nás považovali za vetřelce svých bojů. Nikdo z nás se ale nebál a za chvíli jsme už zase spali. A tak jsme dnes nakonec ujeli 55 km. Celkem 228 km

23. 8. pátek, den sedmý

Ráno se v 8 hodin probouzíme pod dubem v trávě ve spacácích, sem tam na nás spadl nějaký žalud. Mravenečci si po ránu udělali sami rozcvičku, už to prostě bez ní ani neumíme začít den. Pak jsme vše naložili na kola a do batohů a za chvíli jsme na snídani a následně ve sprše, kde zjišťujeme několik malých klíšťat a hned je likvidujeme. Za chvíli již začínána na hřišti u školy jízda zručnosti, všichni ji zvládají, nejrychleji Číňan, Marťan a Honzík. Po obědě a oddechu vyrážíme do Rychnova na Moravě, kde z koupaliště zahajujeme triatlon. 4x koupaliště na šířku, 13 km na kole a něco kolem kilometru běh. Opět nelze nic jiného, než všechny Mravenečky pochválit za bojovnost a vytrvalost. Vyhrál Marťan před Jirkou a Honzou, ale znovu lze potvrdit jen to, že vyhráli všichni. Gabča, přesto, že upadla a odřela se, závod nejen dojela, ale i doběhla. Po vykoupání a občerstvení se vracíme zpět do Lanškrouna, po cestě trénujeme mravenčí hymnu a jiné písničky, zdravíme se navzájem a cesta ubíhá. Po sprše a večeři je táborák s vyhodnocením některých soutěží, s opékání buřtů i chlebů a písničkami při kytaře v rukách Péti Lochmana. Po pohádce dnes usínáme o trochu později. Den byl nabitý událostmi a trochu se nám protáhl. Najeli jsme od vstávání v lese 41 km Celkem 269 km

24. 8. sobota, den osmý

Dnes jsme měli naplánovaný odpočinkový den, a jelikož jsme nikde nezabloudili, odpočinkový opravdu byl. Ujeli jsme pouhých 15km. Vyjeli jsme až krátce po jedenácté dopoledne, ráno jsme totiž byli v tělocvičně a dodělávali táborová trička. Vyjeli jsme z Lanškrouna směrem na Svitavy po krásné cyklistické stezce až do Rudoltic, kde jsme po chvíli navázali na stezku odvahy, která tudy probíhala. Dojeli jsme až na místní koupaliště, které Mravenci znají jako vlastní boty a strávili zde pár hodin. Vykoupali jsme se, zahráli si s míčem, zatočili se na kolotoči a opět nás přišla navštívit labuť s mladými. Po brzkém příjezdu do školy jsme opět dodělávali trička a zahráli si nějaké hry v tělocvičně, dali si poslední večeři a přesunuli se k táboráku. Dostali jsme diplomy za jízdu zručnosti, triatlon, celotáborovou hru a každý dostal nějakou cenu. Přečetli jsme poslední pohádku a šli nabírat síly na cestu domů. Celkem: 284 km

25. 8. neděle, den devátý

Balíme se, uklízíme a vyrážíme k domovu, v plánu je původně cesta přes Jablonné nad Orlicí, Mladkov, Zemskou bránu, Bartošovice a dále po polské straně do Zielence a přes Čihalku a Olešnici přes Kudowu do Náchoda. Snad vzdálenost kolem 100 km zvládneme a počasí nás nezklame. A kdyby ne, přijede pro nás auto s vlekem, takže žádný strach.

Ráno nás opustila Gabča, pro kterou si přijela rodina.

Nakonec to vše dopadlo jinak – protože stále hrozil déšť, rozhodli jsme se pro nejrychlejší a zřejmě nejméně náročnou a současně případnými auty snadno dostupnou variantu – spíše rovinatější cestou ( mim stoupání na Žampach) přes České Libchavy, Potštejn do Vamberka, kde jsme u kašny již v poledne po 4Oti km obědvali. Dále přes Dlouhou Ves do Rychnova n.K., přes Solnici, Dobrušku po „státovce“ do Nového Města n.Met. Odtud posilněni zákusky jsme dojeli do Pekla ( dnes již druhého, první bylo u Vamberka – nad Zdobicí). Po setkání s Rafany a Alíky dojíždíme do Náchoda v kapkách deště, které nás občas i po cestě provázely, nikde ale nebyl liják. Bereme si bílá trička a dojíždíme na dopravní hřiště, kde prezentujeme mravenčí hymnu – „Mravenci v srpenci“ tak, jako každoročně. Ujeli jsme 91 km bez větších problémů. Celkem tábor 373 km

Tak hezký zbytek prázdnin, Mravenečci a za rok s těmi, kterým se to líbilo, nashledanou. Třebas už budou Alíci a Mravenečci budou noví……. Ahooooooooj.

Pavel, Terka, Standa.

Komentáře