Vítěz triatlonu u RafanůVybíráme cesty krásnou přírodouMravenci pod Černou horouNa svět se díváme z kolaU táboráku nechybí kytara

Přihlášení

Přihlášení

Neznáte heslo k webu?
A byli jste na táboře nebo na víkendovce nebo jste chodili na kroužek?
Napište si o heslo na mail: jirka (zavináč) ventilek (tečka) org.

Přihlášením získáte:

  • možnost přispívat na nástěnku a do zápisků
  • možnost být mailem informováni o chystaných akcích a důležitých novinkách
  • Poslední komentáře

    Aktuality z tábora v Lanškrouně na FB

    Zdravím všechny cyklisty.Ať Vám počasí přeje, máte spousty zajímavých zážitků a najedete hodně kilometrů. Mějte se moc hezky a užívejte. Matějovi posílám velikou pusu. mamka Lukášová
    Leona Lukášová 2020-08-19 09:37:17

    Tabor 2017 - 3.den

    Zdravíme všechny cyklisty, jsme rádi že vám počasí zatím přeje a že si to užíváte. Velký pozdrav Filipovi a ať vám to ještě šlape na dalších výletech. Moc pozdravují ... více
    Steinerovi 2017-08-15 10:20:39

    Tabor 2017 - 1.den

    Posíláme moc pozdravů všem cyklistům, přejeme ať Vám hezké počasí vydrží a krásně Vám to šlape. Zdravíme Ondru Žitného z Mravenců...
    Žitní 2017-08-15 06:44:21

    Mravenci v Žacléři

    Sobota 21.7.07

    Sraz o půl deváté na obvyklém místě, po cestě již přebírám u nádraží 2 adeptky Mravenců Katku a Barču. Setkáváme se postupně kolem 9 hodiny, nakládáme škodovce bágl na střechu a vlek. Přišli se s námi rozloučit nejen rodiče, ale i naši kamarádi, Vóďovi seniorovi, Had, Zděbor s Petrou a Dan s Martinou, kteří nám vezli věci na tábor. Snad jsem už na nikoho nezapomněl. U „Tepnáče“ se nás prvně sešlo 5 mravenců a 2 vedoucí. Devítiletá Katka Suchá jako nejmladší, další z děvčat Bára Kejzlarová, ke 3 klukům – Michalovi Bergmanovi, Dominiku Toldovi a Jirkovi Teichmannovi večer ještě přivezli Bářina bráchu Tomáše Kejzlara. Na úvod, aby byl seznam úplný, došlo po posunu jednoho cyklisty od Rafanů k Mutantům a k posunu od Mutantů k nám a tak k nám přešel ještě Robert Koncoš. Jako vedoucí jedeme Bára Tesařová a Pavel Maršík.

    Kolem půl desáté ráno vyjíždíme do horkého dne. Po zmrzlině a nakouknutí do Jiráskova domku v Hronově pokračujeme přes Stárkov ( oběd ze zásob z domova) a Jívku cestou na Radvanice. Během této cesty se klučičí část koupe a bojuje bahnopísečkem na Kuprovce. Po příjemném ochlazení pokračujeme do Trutnova. Tady Beny (vedoucí Rafanů) úspěšně bojuje na závodech se svým autíčkem na dálkáč. Chvíli mu fandíme, daří se mu a nakonec svoji kategorii vyhrává. To už jsme ale na cestě do Žacléře přes Staré Město, Babí a „Prkeňák“ Dorážíme po ujetí 62 km včas na príma večeři, vyskládáme auto a ubytováváme se sami v menší tělocvičně. Tím je dán náš klid na spaní. Zbytek tábora je v tělocvičně velké, kde proběhl ještě v sobotu seznamovací večer a seznamovací hry, poučení od hlavního vedoucího, zahájení celotáborové hry, rozdělení na rody. Po umytí první pohádka a uléháme. V noci nás budí pořádná bouřka se slejvákem. Celkem dnes ujeto 62 km.

     

    Neděle 22.7.07

    Venku mokro, začínáme rozcvičkou v tělocvičně, po snídani nemůžeme ven, takže jsou po rodech soutěže v tělocvičně – račí házená, fotbálek se svázanýma nohama, lahev…. Po chlebovém obědě odpoledne s potřebnými pláštěnkami a v bundách jdeme celý tábor po svých asi 4 km do pevnosti Stachelberg. Sestupujeme po schodech přes 30 metrů hluboko do podzemí, procházíme chodbami vytesanými ve skále,v horních patrech procházíme kolem maket zbraní – vše jsme si prohlédli . Návrat byl kolem sjezdovek s vyblbnutím se na kotoučích slisovaného sena a přes Prkenný důl krpálem zpět do Žacléře, nožičky celkem ušlapaly asi 8,5 km. Po večeři je do večerky hra venku v lese opět po rodech. Tentokrát bludičky.

     

    Pondělí 23.7.07

    Trochu se honí mraky, ale rozcvičku rozběháváme venku. Po snídani žádné otálení a vyrážíme na kola. Je pěkně a táhne nás to na vrcholek na opačné straně údolí, Královecký Špičák ve Vraních horách. Přes osadu Bobr dojíždíme polní, místy bahnitou cestou do Královce, Jířa projíždí za povzbuzování ostatních kluků bravurně kaluže. Cestou pozorujeme čápy, kteří plachtí ve skupince nad námi. V Královci jsme nakonec viděli i jejich hnízdo a slyšeli klapot zobáků. Pak už přes lom s borůvkovým posilněním v kopci stoupáme do výšky 880 metrů n.m. Tomáš s Katkou chtějí hlídat kola, ostatní cyklisté šlapeme zbytek cesty na vrchol pěšky. Rozhled na kotlinu k Žacléři, na Krkonoše s majestátnou Sněžkou, na vesničky pod námi i samotný Žacléř, jakož i na nepřehlédnutelnou důlní haldu je úchvatný Máme dnes totiž kliku na perfektní viditelnost. Sjezd ze Špičáku není jednoduchý, ale všichni ho zvládáme a pak pokračujeme traverzovou cestou po úbočí Vraních hor až ke stoupání na Mravenčí vrch. Vzhledem k pokročilému odpoledni se obracíme zpět a přes Bernartice (se zmrzlinkou), Lampertice a kolem haldy dojíždíme do Žacléře. Po večeři pokračují hry, labyrint (hra o znalostech a orientaci) a hurá na kutě – s pohádkou.. Dnes jsme ujeli 32 km. Celkem 94 km.

     

    Úterý 24.7.07

    V noci opět pršelo. Odpočinkový den začíná rozcvičkou jako každý jiný. Je už od rána ubrečený. Po snídani vyrážíme do Lampertic, kde máme domluvenou exkursi ve firmě R&B. Jedná se o výrobu cyklolahví a po zajímavé exkurzi si každý jednu velkou láhev do držáku na kolo odnášíme. Vracíme se zpět přes Křenov celkem prudkým stoupáním do Žacléře. Chlebový oběd a začíná samovýroba barevných táborových triček. Ála s Bárou (vedoucí) udělaly šablonu, malujeme nadpisy, podepisujeme se, rozjel se i tisk razítka s cyklistou. Mezi tím jsme si odskočili asi na hodinku a půl do města něco koupit domů a na zub. Současně se chystá i jízda zručnosti v areálu školy a do večeře se tak akorát stačí dozávodit. Jelikož počasí bylo celý den nejisté, odpočinkový den se i hodil. Večer ještě vyhodnocení soutěží, svíčkový táboráček s kytarou v tělocvičně, hry (školka, místo) a opět na kutě. Dnes jsme ujeli 12 km, celkem 106 km

     

    Středa 25.7.07.

    Do rána opět sprchlo, po rozcvičce a snídani vyrážíme na exkursi do místního závodu na výrobu průmyslové keramiky. Nosným programem jsou různé druhy filtrů na tekuté kovy, ale i průmyslový porcelán. Prošli jsme celý podnik od jílovité hlíny na začátku až po hotové výrobky připravené na expedici do Francie. Bylo to zajímavé a poučné. Většina si odnáší i nějaký suvenýr. Po návratu jsme trochu něco pojedli, napsala se další série dopisů a pohledů a vyrážíme na odpolední výlet přes turistický přechod Bobr do Polska. I když fouká chladný vítr a honí se mraky, neprší. Cílem je přehrada Bukówka. Vítr zvedá vlnky, po nichž sviští surfisté, ale na koupání to není. Alespoň jsme si to mysleli, než si Robert vybral svoji vlastní cestu a neskončil i s kolem v bahně – kolo prakticky celé a šťastný majitel skoro po pás. Byl docela problém je oba vyprostit a vyprat v přehradě. Popůjčovalo se něco na sebe a pokračovali jsme přes hráz do vesničky Bukówka. Chtěli jsme vyjít na vršek se skalními útvary, ale rozsáhlé polomy s neprůchodnou turistickou cestou tomu zabránily. A tak jsme vyjeli k hranici do Lubawky. Po chvíli jsme potkaly Mutanty, kteří jeli taky do Lubawky, ale proti nám. Nutno přiznat, že správně jeli oni. Takže jsme se otáčeli a jeli kousek zpět. Bez problémů projíždíme přechodem a prakticky s malou zastávkou v Královci v obchůdku pokračujeme do Žacléře. Sprcha ještě před večeří, zvláště platí dnes platí pro Roberta. Po večeři chvíle volna, hra na školním dvoře kimovka a po předspánkovém čtení usínáme. Zítra má být pěkně a tak nás čeká asi delší výlet. Dnes jsme ujeli 32 km, celkem tedy již 138 km.

     

    Čtvrtek 26.7.07

    Od rána je nádherný slunný den, po každodenní rozcvičce, snídani, bodování pořádku a zabalení si věcí na kolo vyrážíme prudkým kopcem, kde sotva ustrkáme kola, Žacléřským hřbetem směrem na Rýchory, a pak prakticky až do začátku odpoledne převážně stoupáme po hřebeni s krásnými výhledy na celou východní oblast Krkonoš, Sněžku, Černou Horu, Světlou Horu, Albeřický vrch… ani pojmenovat kopce neumíme. Přes Horní Albeřice a Dolní Malou Úpu dosahujeme „Mravenčího“ vrcholu Pomezní Boudy. Podle mapy jsme dosáhli více jak 1000 metrů n.m., zřejmě náš nejvyšší bod letošního tábora. Přes přechod se dostáváme do Polska , kde nádherným sjezdem plným zatáček a s malý provozem sjíždíme až k přehradě Bukowka. Otužilejší větší část Mravenců se koupe, někteří otužilci ani nechtějí z vody. Pak hrajeme slovní hry na břehu a po oschnutí vyrážíme k místnímu kopci nad přehradou (Zadzierna). Tady se musí pěšky. Jdeme z opačné strany, než včera, a tady se dají polomy obejít, takže se dostáváme až na skalisko s nádherným rozhledem. Slunce se kloní k západu a my jsme uchvácení stříbrnou hladinou vody pod námi. Několik vzdechů dětí „ jako u moře“ tento obraz vystihuje, u moře ale chybí Krkonoše. A pak už hajdy domů přes polské vesničky Opawa a Niedámirów se přes turistický hraniční přechod dostáváme na Bobr a do Žacléře. Přijíždíme přesně v 19 hodin dle plánu a kupodivu jsme první. Za chvíli dojíždějí Rafani ze Sněžky a Mutanti o chvíli za nimi z Černé hory.

    Po večeři je zajímavé povídání s pracovníkem KRNAPU, dozvídáme se něco z historie Krkonoš, něco o přírodě, o turistice a turistech…. a povídalo by se. Už za tmy balíme spacáky a karimatky. Dnes v noci by nemělo pršet a tak kolem 22 hod si připravujeme spaní pod lesem nad Žacléřem. Spíme “pod širákem“, někteří prvně v životě. Máme krásnou teplou noc, nebe s hvězdami nad sebou a k tomu postupně v noci buzení na stezku odvahy. Statečnost je sice různá, ale všichni za chvíli zmizí zase zpět ve svých spacácích. Nad námi sem tam proletí meteorit, měsíček jen lehce prosvěcuje mezi stromy a velký vůz bdí nad nerušeným spánkem. Dnes jsme ujeli 48 horských kilometrů, celkem l86 km.

     

    Pátek 27.7.07

    Kolem šesté ráno ty, kteří se sami předčasně probudili, lechtá pod nosem sluníčko, ale za chvíli se schovává za mrak a tak pospáváme ( a někteří k tomu povídají) až do 8 hodin. Máme posunutý budíček, bez rozcvičky, takže sbalíme spacáky, přibereme nějaké dřevo na táborák a spěcháme na snídani. Vše stíháme, i následné bodování pořádku a pak je vyhodnocování stavu po rodech. Dopoledne jdeme na chvíli do města do muzea Žacléřska, které má nyní i expozici letectví na Žacléřsku. Viděli jsme makety zde vyráběných letadel kolem roku 1910, makety dolů, hornické nářadí,.... odnášíme si i propagační brožurky. Zatím Rafani a Mutanti udělali ohniště. Po obědě promazáváme kola a odjíždíme k Trutnovu krásným lesním klesáním ( po úporném stoupání polní cestou – tedy spíše strkání od Stachelbergu, ke kterému jsme ale už všichni vyjeli). U Mladých Buků se všichni scházíme na koupaliště a začíná jeden ze zlatých hřebů tábora- triatlon. Nejprve přeplavat 2x koupaliště, pak rychle na kola a vyrazit do kopce na otočku za Bárou a totéž ještě jednou, dále běh 2 okruhy kolem stromu. Závod se vyvíjel dramaticky, první přeplaval Dominik a vyrazil na kole, pak doplavala Barča, ta však ztratila při obouvání (měla zavázané boty a nemohla se do nich mokrýma nohama dostat), Michal ztrácel na Dominika, ale na kole jej předjel a získal si dostatečný náskok, takže ani při běhu již Dominik neměl šanci na prvenství. Skončil na druhém místě. Třetí místo si pohlídal Robert, na místě čtvrtém se bojovalo mezi Tomem a Jirkou. Tom vyjel na kolo po plavání dříve, Jirka se dostal před něho a celou dobu spolu zápolili, Jirka však čtvrtou pozici udržel. Mezi Katkou a Bárou byl též boj, Katka na kole vyrazila před Barčou, spadl ji však řetěz, tlačila a opravovala, Barča se dostala dopředu. Při začátku běhu se dostala dopředu zase Katka a taky si již toto místo udržela. Vítězství však patřilo všem, všichni si sáhli na dno a dokázali, že jsou zdatní a mají sportovního ducha. Cesta domů byla přes Mladé Buky, Trutnov a Babí a opět stoupání na Stachelberg a opět jsme vyjeli všichni bez strkání kol. Byli jsme zpět jako první oddíl, po večeři chvíle volna a večerní táborák s písničkami a vyhlášením vítězů triatlonu, s dalším posunem v soutěži rodů, rýmovanými příběhy Mutyho, povídáním a prožíváním atmosféry táborového ohně. A postupně jdeme do hajan. Táborák již byl s našimi kamarády a hosty – Zděborem s Petrou, Vóďou , Křemou a Danem s Marťou. Jdeme spát později.

    Dnes jsme ujeli 30 km a dalších 7 na triatlonu, 37 tedy dnes a celkem 223 km.

     

    Sobota 28.7.07

    Dnes je ráno bez rozcvičky, posunutý budíček a tak den začíná mytím a hned je snídaně. Po ní obvyklé bodování úklidu a pak veliká tlupa se zastávkou v Žacléři vyráží dnes na zcela netypický, ale prakticky všemi podporovaný pěší výlet. Přes hřbet Žacléřských vrchů dolů k chatě Ozon po žluté, dále po modré na cyklostezku k Rýchorskému kříži, kolem severských turů na vrcholovou chatu na Rýchorách. Tady trocha občerstvení, po cestě borůvky a maliny, takže jsme zmalovaní jako indiáni. Mimo oddílu Mravenců jde s námi Jakub Řada, Rafan, který si včera rozbil kolo na triatlonu a dnes s Rafanama nemůže jet, dále všichni hosté a ještě přijela maminka Katky a ta s námi celý výlet včetně sestupu po sjezdovce absolvovala též. Při cestě Žacléřem se stavujeme v cukrárně na mlsánek a pak utíkáme ke škole, protože začíná pěkný slejvák. V něm přijíždějí Rafani a po něm Mutanti. Zájem o koupelnu je tedy značný. Večer se „zvrhl“ na míčové hry v tělocvičně, zatímco vedoucí opravují kola, chystají závěrečné vyhodnocení, diplomy a začínají připravovat sbalení tábora. Všichni si posedíme u svíčkového táboráku v tělocvičně a rozcházíme se naposledy v Žacléři ulehnout k spánku.

     

    Neděle 29.7.07

    Budíček je normálně o půl osmé, rozcvičku si dáváme na probuzení v tělocvičně, jen mravenčí. Po snídani začínáme balit, uklízet, uklízíme i prostor táborového ohniště a zbylé dřevo, dělíme věci s sebou a do auta, pití na cestu, úklid tělocvičny….. Procházíme zbylé boty, ponožky, trička, kraťasy, trenky…..aby se něco nezapomnělo. Pomáhá nám Katčina mamka, která i část věcí bere do svého auta. Jinak zase nakládáme škodovku i s vakem na střechu, 2 koly a vlekem, jedou v ní Dan s Martinou.

    Po 10. hodině vyrážíme k domovu, již klasicky přes Stachelberg, kam v pohodě vyšlápnou všichni bez zafunění se, pak po cyklistické trase lesní cestou do Trutnova - Poříčí. Cestou lepím prasklé kolo, takže se hodí, že s dětmi pokračuje Křéma s Barčou. Dojíždím je až za Poříčím , v Úpici se potkáváme prvně s Mutanty, podruhé ve Rtyni, kde si dáváme pauzičku u cukrárny, přitom Tomáš zjistí, že mu též ušlo zadní kolo, píchl o drát. Lepíme tedy podruhé a během tábora i naposledy. Liják nás přibrzdil pod střechou autobusáku ve Rtyni spolu s Mutantama, pak vyrážíme na Horní Kostelec a přes Zbečník do Hronova, kde je druhá zastávka v cukrárně, z peněženek vybíráme poslední peníze a pak již jedeme s trochou pršení do Náchoda, kde se strojíme či dáváme navrch táborová trička. A už tu jsou rodiče, přátelé a všichni jsme spokojení, že tábor proběhl v pohodě a bez větších komplikací a že jsou všichni zdrávi doma.

    Ujeli jsme 54 km, tedy celkově za tábor 277 km. Na jednu stranu se to zdá málo, bylo i podstatně více kilometrů na minulých táborech, ne však v tak kopcovitém terénu. Takže před těmi nejmenšími „klobouk dolů“.

    Dle našeho názoru, snad i trochu objektivního, protože na cyklotáboře jsme již opakovaně, si myslíme , že letošní tábor byl velmi dobře připravený. Nám se moc líbil a věříme, že i děti Vám doma budou vyprávět spoustu krásných zážitků. Možná i toto povídání jim pomůže vzpomenout si na pár dnů ve východní části Krkonoš.

    Pavel a Bára

     

     

      A ještě naše stará oprášená hymna :

    S Mravenci v červenci príma věc je být,

    O ničem krásnějším netroufám si snít!

    Našli sušenku, jsou venku, na kola sednou,

    S Mravenci v červenci, to je cyklošou!

     

    Když pílí k cíli, spěchají, šedesát,

    Všechny vzadu nechají, nechtěj spát.

    S Mravenci v červenci príma věc je být,

    O ničem krásnějším netroufám si snít!

    Pavel Maršík 31. 07. 2007 17:03:37

    Komentáře