Mravenci ve Vysokém Mýtě

13. - 21. 8. 2016

Sobota 13. srpna

Ráno bylo zamračené, ale začínal cyklotábor, na který jsme se všichni těšili, takže nás hrozba mraků neodradila. V 8 hodin jsme se sešli na dopravním hřišti v Náchodě a všichni vedoucí se představili dětem i rodičům. Tam jsme se rozdělili na Mravence, Alíky a Rafany, zkontrolovali kola, řekli si, jak jezdíme na silnici a než jsme stihli vyrazit, začalo pršet. Byla to jen krátká přeháňka, před kterou jsme se schovali pod přístřeškem na dopravku.

Po chvíli přestalo pršet a vyrazili jsme směrem k táboru – do Vysokého Mýta. Po vystoupání z Bražce nás uvítala hustá mlha, která nás provázela až k přehradě Rozkoš. Tam se mlha už roztrhala a jeli jsme při hezkém počasí pod mrakem. Netrvalo dlouho a z kol začaly upadávat první blatníky. V Týništi nad Orlicí jsme se zastavili na točenou zmrzlinu a začalo nás pěkně na poslední kus cesty svítit sluníčko. Slunce už se přestalo stydět a začalo péct. Tak se Janča a Jirka spálili, protože nás nenapadlo, že bude takový hic.

K večeři nás čekal buřtguláš, večer si děti zahrály seznamovací hry a šlo se spát.

Letos v Mravencích jezdili Michalové Polák a Michálek, Davidové „Pribináček“ a Vejražka, Patrik, Šimon, Jakub Steiner, Filip a Dáša. Jako vedoucí s nimi jezdili Janča, Sidka a Jirka.

Neděle 14. srpna

Ráno začalo, stejně jako každý táborový den, rozcvičkou. Poblíž jsme měli místní park, ve kterém jsme se po ránu mohli probudit během a následně i protáhnout. Po snídani mravenci vyrazili směrem na Potštejn. Cestou si Filip ustlal v příkopě na travnaté peřině, ale nic se mu nestalo. Nikdo z dětí nechtěl nahoru na hrad Potštejn, mravenci radši dali přednost cachtání se v řece v místním kempu.

Nejvyšší bod celého dne jsme projeli až cestou zpátky. Po sjezdu jsme dole na křižovatce zjistili, že Janča nahoře na kopci píchla. Po opravě duše jsme mohli pokračovat dál. Vydrželo nám to asi půl hodiny, protože dírka byla poblíž ventilku a Jirka provedl jen rychlou opravu. Při dalším pohledu na duši bylo jasné, že díra podél ventilku moc zalepit nepůjde. Náhradní duši na treka jsme sebou neměli, tak jsme začali improvizovat. Nejdřív jsme zkusili použít duši na 27.529”, ale byla příliš široká a Jirkovi se podařilo zlomit montpáku a udělat v ní další díru (tu našel až v táboře), do té doby si jen myslel, že neumí napumpovat galuskový ventilek. Další na řadě bylo použít duši pro 26” kolo. Kupodivu se vešla a nemuseli jsme rušit Petra od přípravy večeře.

Pondělí 15. srpna

Jen co jsme vyjeli s představou Toulavcových maštalí, tak Janča prohlásila, že asi píchla. Večer po výletě jsme zjistili, že jen ušla duše, ale bylo potřeba jí vyměnit za novou trekovou. Po ruce už měla další rezervní, takže se do konce tábora jednalo o poslední defekt.

Když jsme dorazili do Nových Hradů, projeli jeden terénní výjezd a sjezd, tak jsme si všimli cedule lákající na koupaliště v Roudné. Neodolali jsme mu i přes ledově vyhlížející vodu. Návštěvu Toulavcových maštalí si necháme na některý z dalších dní.

Úterý 16. srpna

Mravenčí odpočinkový den.

Ráno si mravenci prošli Vysoké Mýto, navštívili Pražskou věž a odpoledne vyrazili pěšky na místní koupaliště. Na koupališti jsme byli jako jediní návštěvníci, ale i tak jsme byli vítáni. Tam jsme si zaplavali, zahráli minigolf a zařádili na tobogánu a skluzavce.

Středa 17. srpna

Muzeum karosářství jsme si chtěli prohlédnout už včera dopoledne, ale protože součástí bylo i promítání pohádky Fimfárum 3, nechali jsme si to na dnešek.

Odpoledne jsme vyrazili do Litomyšle, kde jsme se měli potkat s Pavlem (MUDr. Mravencem. Po odpočinkovém dni cesta ubývala podezřele pomalu. Mysleli jsme, že se cestou vykoupeme, ale ve zdejším kraji je spousta chovných rybníků. To Janču nijak neodrazovalo a plánovala, jak se u jednoho cestou zpátky vykoupe.

V Litomyšli jsme si dali rozchod a čekali na Pavlův příjezd. Ten dorazil chvíli po třetí. Pařez cestu z Náchoda absolvoval na výbornou a s každým kilometrem se jeho jízdní vlastnosti zlepšovaly. Prošli jsme si zámecký park, navštívili výbornou cukrárnu a zkusili malý lanový park. Pak jsme se rozloučili s Pavlem a rozjeli se na večeři to tábořiště.

Zpáteční cesta vedla po polních pěšinách a jeli jsme rychleji, než cestou tam. Buď už mravenci měli hlad, nebo je jízda v terénu bavila víc - to je dobře, takhle z nich za pár let budou Rafani.

Čtvrtek 18. srpna

Dnes jsme si zopakovali jsme si cestu na Toulavcovy Maštale. Kopec z Vysokého Mýta byl stejný, ale pak jsme se vyhli Novým Hradům, projeli kolem Polanky a na oběd jsme byli na koupališti v Roudné, kde mravenci opět sborově naskákali do vody.

Po občerstvení a koupání jsme pokračovali po červené k Maštalím. Maštal nehorela ani jedna(narozdíl od Horkíží), ale cesta byla jen pro pěší a kola jsme museli přes některá místa přenést a vytlačit. Na jednom místě Jirkovi padla do oka skalka, na které by se dalo vyfotit. Fotilo se tam dobře, hlavně těch několik vosích bodnutí, která schytali Jirka se Sidkou.

Po chvíli jsme konečně došli k Maštalím, místnímu skalnímu městečku, kde bylo i pěkné místo na svačinu. Pokousanému Jirkovi se tam moc nechtělo, tak radši hlídal kola a zkoušel, jestli by nešlo vosí bodnutí rozlézt při boulderu na skále, podobně jako občas rozlézá bolavá záda na stěně. V cyklistických tretrách to nebylo úplně ono. Když se zbytek Mravenců vrátil ze svačiny, Jirka přestal simulovat, že mu nic není a s krátkou zastávkou na zchlazení jsme vyrazili pryč z lesa. Cestou jsme si z tábora zavolali Petra s platem Zirtecu. V dalších dnech se ještě hodil.

Pátek 19. srpna

Ráno se chystala jízda zručnosti a na odpoledne byl naplánovaný triatlon. K tomu se celý den vytvářela táborová trička se šablonou, kterou vyrobila vedoucí Ála z Alíků.

Jízda zručnosti se jela po oddílech v blízkém parku u tábořiště. První jeli Mravenci pak Alíci a Rafani. Celou trasu si projeli i všichni vedoucí až na Álu.

Po náročném výkonu měl každý účastník za odměnu palačinku se šlehačkou :)

Odpoledne se vyjíždělo na triatlon, který byl nakonec jen o dvou disciplínách, takže jsme jeli duatlon. Po organizačních pokynech se vyrazilo zase po oddílech na trať a to nejprve během a pak na 8 km trať na kole. S nejmenšími Mravenci Patrikem, Kubou a Michalem jeli po celou dobu na kole vedoucí, kteří byli příjemně překvapeni, jak jsou nejmenší závodníci rychlí.

Večer jsme se pořádně nadlábli a Rafani s Petrem šli připravovat táborák, kde se vyhlašovaly výsledky umístění na obou závodech.

Sobota 20. srpna

Náš poslední výlet před návratem do Náchoda měl být pohodovým. Vydali jsme se na výlet do Brandýsa nad Orlicí. Cílem byl přírodní labyrint a koupaliště. Cesta do Brandýse nám neutíkala tak jak jsme očekávali a na kopec s blízkou zříceninou hradu se chtěl zajet podívat jen Jirka. Ale po příjezdu k labyrintu Mravenci jak mávnutím proutku dostali plno energie a prolezli labyrint křížem krážem (někteří šli i 3x dovnitř).

Po příjezdu na koupaliště se nám zhoršilo počasí a voda byla ledová. Chtěli jsme si dát alespoň zmrzlinu, ale kiosek byl vykoupený po pátečním mejdanu. Tak jsme do vykoupili poslední kyselé bonbony. Když byla voda tak studená, vyslali jsme Mravence na dobrodružství na vodní Zorbing, to se sluníčko zase vynořilo a málem jsme se v té plastové kouli uvařili.

Cesta nazpátek nám utekla a těšili jsme se na večeři a vyhlášení celého tábora u závěrečného táboráku.

Celý táborák připravili Rafani a předávání diplomů a drobných dárků bylo příjemné. Zahráli jsme na kytaru, shlédli scénku od Bažinů a šlo se spát.

Neděle 21. srpna

Ráno jsme se probudili do deštivého dne. Tak jsme poslední štreku na kole nejeli a radši si zahráli deskové hry a relaxovali. Celý DDM v tábořišti jsme museli uklidit a napakovat kufry k odvezení. Do 13:00 jsme čekali jestli se počasí neumoudří a pojede alespoň do Týniště nad Orlicí. Bylo ale pořád střídavě oblačno a tak jsme se vydali s Mravencema do Chocně na vlak, který jel přímo do Náchoda. Ve vlaku si někteří kreslili, kochali se cestou a nebo usnuli.

Po příjezdu jsme měli ještě hodinu času a šli se projít po Náchodě, to už naštěstí nepršelo. V 16:30 jsme se sešli na vlakovém nádraží, kde nám přijeli návěsy s kolama a vyjeli společně všechny oddíly směrem k dopravnímu hřišti v Bělovsi. Po příjezdu jsme rodičům zazpívali naši Mravenčí hymu a vedoucí tábora Petr v rychlosti řekl jak jsme celý tábor prožívali a jaké jsme měli největší zážitky.

Těšíme se na další tábor a zdravíme všechny Mravence (oni už možná příští rok budou Alíkama ;) )

Mravenčí hymna

Mravenci v srpenci príma věc je být,
o ničem krásnějším netroufám si sít.
Vezmou sušenku, solvenku, na kola sednou,
Mravenci v srpenci - to je cyklo šou.

Když pílí k cíli spěchají, šedesát,
všechny vzadu nechají, nechtěj spát.
Mravenci v Srpenci príma věc je být,
o ničem krásnějším, netroufám si snít.

Komentáře