Rafani v Lanškrouně

Sobota 17. 8.

Letošní rafaní tým byl složen z Davida, Norberta, Vítka, Marka, Adriana, Šimona a Matěje. První den nás vedl Beny, druhým vedoucím byl Michal Ř. a jako návštěva s námi jel Michal K.

Cílem byl přesun z Náchoda do Lanškrouna, kde jsme byli ubytováni. Letos ale byla cesta do tábora usnadněna, protože z Náchoda do Libele u Rychnova nad Kněžnou nás svezl cyklobus. Tam jsme ale nasedli na kola, vyrazili směr Kostelec nad Orlicí a vyjeli až k hradu Potštejn, kde jsme byli na prohlídce.

Pokračovali jsme krásným údolím Divoké Orlice směrem na Žamberk a dále po cyklostezkách do Letohradu. Na náměstí jsme si dali svačinu a nikdo neodolal ani pokušení zmrzliny. Odtud jsme vyrazili údolím Tiché Orlice, vyjeli na Mariánskou horu a užili si závěrečný sjezd do Lanškrouna. Na kontě jsme měli 65 km.

Neděle 18.8.

Druhý den se vedení místo Benyho ujali Ivča a Dan. Rafani vyrazili před desátou hodinou po cyklostezce údolím Moravské Sázavy směrem na Výprachtice, odkud startovala Rafaní vrchařská prémie, kterou přesvědčivě vyhrál Matěj.

Aby toho nebylo málo, pokračovali jsme nahoru na Bukovou horu, kde jsme si dali svačinu. Poté jsme vyrazili po hřebeni přes Prostřední horu až na Suchý vrch. Odtud jsme měli namířeno rovnou na vodní nádrž Pastviny s vidinou osvěžujícího koupání. Zdržela nás však proražená duše Marka u tvrze Bouda.

Po vytouženém osvěžení ve vodě jsme se kvůli pokročilému času vydali nejkratší cestou do Lanškrouna přes Jablonné nad Orlicí a Horní Čermnou.

Tento den jsme najeli cca 70 km po asfaltu, ale i po náročných MTB stezkách.

Pondělí 19.8.

Z areálu ZŠ Dobrovského jsme vyráželi kolem půl desáté ráno. Krátce po výjezdu jsme řešili 1. defekt dne – ohnutou patku přehazovačky – opět v podání „Rafana Marka“, kterého jsme byli nuceni odvézt s kolem do servisu a dále pokračovat bez něho.

Vyjeli jsme na hřeben Třebovských stěn, přes Skuhrov pokračovali do Dlouhé Třebové a podél Třebovky až do Ústí nad Orlicí, kde nás čekalo stoupaní k hlavnímu cíli dne – Andrlův vrch. Nahoře jsme si dali svačinu a podívali se do kraje z místní rozhledny.

Odvážnější z nás si cestou dolů užili krásný terénní sjezd. Michal K. si zde ale zadělal na další defekt dne a výměna duše byla nevyhnutelná. Jako starý mazák měl během několika minut opraveno a s občas padajícími kapkami deště jsme se vraceli do tábora přes Knapovec, Ostrov a Lanškrounské rybníky. Asi 2 km od školy ale déšť značně zesílil a my promočení po 70 km dojeli zpět do tábora.

Úterý 20. 8.

Vzhledem k nepřízni počasí probíhalo dopoledne v prostorách školy, kde děti vyráběly „táborová trička“. Po 11. hodině jsme vyrazili přes Žichlínek a Rychnov na Moravě do Mladějova na Moravě. Hlavním cílem této výpravy byla návštěva průmyslového muzea.

Po vyčerpávající exkurzi a marném hledání Mladějovského hradiska na hřebeni nad Mladějovem nás na cestě zpět čekala náročná oprava opětovně proražené duše Marka. Výměnu jsme si nacvičili náramně, neboť asi 2x poté, co jsme duši zalepili a kolo nafoukli, opět po několika vteřinách změklo a my mohli hledat další díru.

Nakonec jsme se všech děr zbavili a mohli se v poklidu vrátit přes Trpík a Damníkov zpět. Tento den byl již předem plánován jakožto „oddychový“, proto jsme to s najetými kilometry nepřeháněli, trasa čítala cca 40 km.

Středa 21. 8.

Tento den čekala tým Rafanů nejnáročnější trasa, proto jsme vyrazili brzy. Hlavním cílem byl Státní hrad Bouzov.

Trasa vedla z Lanškrouna po cyklostezce směrem na Tatenice, Korunu, Javoří, Mírov, Vyšehorky a Pavlov. Kousek před dosažením vytouženého cíle jsme znovu opravovali Márovu proraženou duši, tentokrát na předním kole.

Po náročném výjezdu na nádvoří a zasloužené svačině jsme absolvovali zajímavou prohlídku hradu. Zaujal nás rovněž Trojský kůň v podhradí. Poté jsme vyrazili do Městečka Trnávky, kde se cyklotábor uskutečnil v roce 1998. Následně jsme pokračovali po silnicích 2. třídy přes Linhartice, Moravskou Třebovou, Staré Město, Rychnov na Moravě a Žichlínek do základního tábora. Hladoví jsme dorazili po 20. hodině večer, konečný stav tachometru byl cca 101 km.

Čtvrtek 22. 8.

Dnešní odpočinkový den před triatlonem začal opravou propíchlé duše Adriana. Následně jsme vyjeli obdobnou trasou jako předchozí den. Po zelené turistické trase jsme ale pokračovali až k rozhledně Lázek, kde jsme po vyčerpávajícím výjezdu doplnili energii svačinou.

Odtud jsme po červené turistické trase pokračovali až na Hoštejn, kde jsme si prohlédli památník zprovoznění železnice z roku 1845 a zříceninu hradu. Trasa vedla z velké části náročným terénem, kde nechyběl prudký sjezd ani kruté stoupání k rozhledně prince Eugena. Po vydatném odpočinku u památníku jsme se vrátili po silnici přes Tatenice, Lubník a Sázavu se zastávkou na historickém náměstí Lanškrouna do prostor školy.

Týmy posilněné polévkou poté čekala vrchařská prémie na Mariánskou horu. Nebylo pro nás překvapení, že nejrychleji nahoře byl Matěj, který současně zajel i nejlepší čas tábora, tj. porazil i všechny zúčastněné vedoucí. Druhý dojel Šimon a třetí David. Následovala večeře a stezka odvahy u jednoho z lanškrounských rybníků. Za den bylo najeto cca 50 kilometrů.

Pátek 23.8.

Přestože dnes nebyl v plánu žádný výlet, rozhodně tento den nebyl odpočinkový. Naopak byl vrcholem týdne, protože dopoledne se uskutečnila jízda zručnosti na trati postavené na hřišti u školy a odpoledne ještě očekávanější triatlon.

Svojí technickou zdatnost na trati jízdy zručnosti nám z Rafanů v nejlepším čase předvedl Matěj, za ním skončil Šimon a třetí byl Vítek. Nemalým překvapením pro všechny byl ale výkon teprve Mravence Martina zvaného Číňan, který mezi dětmi nenašel konkurenci.

Po skvělém obědě všechna družstva vyrazila do Rychnova na Moravě, kde místní koupaliště posloužilo jako základna triatlonu. Rafany čekalo asi 200 m plavání, nato 26 km na kole, a aby toho nebylo málo, tak 2,4 km běhu na závěr. S tratí se nejrychleji a to se suverénním náskokem vypořádal opět Matěj, za ním doběhl Šimon, který těsně porazil Vítka.

Cestou do tábora Šimon „ohobloval“ zadní plášť jednoho z kolegů, následoval pád, on byl naštěstí bez jediného škrábnutí, kolo to ale odneslo prasklým lankem zadní brzdy a řetězem zkrouceným do vrtule. Na kole se naštěstí z nouze dalo dojet. Po návratu do školy následovala večeře a po ní táborák s opékáním buřtů.

Sobota 24.8.

Sobota byla ve znamení odpočinku po triatlonu a před náročným návratem domů. Roli druhého vedoucího Rafanů dnes zastal Křéma, protože Dan s Ivčou odjeli na svatbu vysloužilé Rafanky Renči. Ten nás i tento den vedl. Předtím ale bylo nutné opravit Šimonovo kolo.

Jakmile bylo hotovo, vyrazili jsme z Lanškrouna údolím Moravské Sázavy a po náročném stoupání přijeli do Chudoby. Protože jsme se ráno opravou zdrželi, do hlavního cíle dnešního výletu – Štítů – jsme pokračovali po silnici. V místním Acrobat Parku olympijského vítěze Aleše Valenty jsme posvačili s fascinujícím pohledem na odvážné kousky skokanů.

Zpět jsme jeli hezkým údolím potoku Březná, než jsme odbočili na žlutou turistickou, která nás dovedla opět k rozhledně Lázek. Pro nás již známou trasou jsme se vrátili zpět do tábora, cestou se ale zvládl vyválet Vítek. Před Lanškrounem jsme navíc přibrzdili a nasbírali dříví, se kterým nám pomohli Alíci, a autem pro něj přijel Beny.

Večer nás čekal opět táborák s vyhlášením výsledků soutěží a se zhodnocením tábora. Sobotní odpočinek znamenal 43 km.

Neděle 25.8.

Na poslední den není v plánu již nic jiného než závěrečný úklid tábora a cesta na kolách zpět do Náchoda. Z Lanškrouna jsme vyrazili okolo 10. hodiny kolem Lanškrounských rybníků přes Ostrov, Horní a Dolní Dobrouč a dále po cyklostezce podle Tiché Orlice do Letohradu.

Odtud nás čekala již známá cyklostezka do Žamberku. Bohužel poprvé za celý týden jsme zde museli vytáhnout lékárničku, protože Matěj ze vzájemného „hoblování“ vyvázl s odřeným loktem. Na náměstí v Žamberku jsme se posílili svačinou a poté vyrazili po modré turistické trase do Kameničné, přes Slatinu nad Zdobnicí a Javornici až do Rychnova nad Kněžnou.

Předpověď počasí na neděli nebyla příliš slibná, občas poprchávalo, za chvíli přestalo, právě v Rychnově nad Kněžnou začalo pršet nejvíce za celou cestu. Nicméně déšť nebyl tak silný, aby se v něm nedalo jet, a proto Rafani pokračovali dále, nejdříve po cyklostezce podle hlavní silnice na Náchod, později už po této silnici přes Solnici, Dobrušku do Nového Města nad Metují.

Na zdejším náměstí jsme se znovu posílili svačinou a pekelským údolím jeli do Náchoda na dopravní hřiště. Zde již čekali nedočkaví rodiče na své unavené ratolesti. Nedělní návrat čítal dalších 90 km.

Povedený tábor jsme tak uzavřeli s téměř 600 km v nohách a především se skupinou skvělých a o tyto kilometry zkušenějších cyklistů.

Sepsali: Ivča, Dan a Michal

Komentáře

2 Marek Růžička (Růža) 2013-10-04 16:33:52

Byl to opravdu dobrý tábor, příště jedu znova.
Krásně jsem si to užil. :)

1 Renata 2013-09-30 19:53:35

Jsem vysloužila? Kdo to psal!!!!