Rafani v Žacléři

Sobota 21.7.

Ráno byl sraz v Náchodě za Tepna klubem. Po celkem dlouhém loučení se Rafani (Michal Řada, Standa Vedra, Ondra Prchal, Ondra Maslik, Jakub Řada, Michal Kopecký a vedoucí Jirka Nymš a dnes místo Benyho Sjoerd) rozjeli vstříc Jestřebím horám. Jak je poslední dobou zvykem, Rafani si vybírají lesní cestičky a asfalt nám moc nevoní! Jestřebky kluci projeli přes Žaltman a Paseky. Spustili se dolů přes Lhotu do Trutnova. Já v sobotu závodil s RC autem v Trutnově při závodě MČR a tak mi kluci přijeli dělat fun club:-) Dorazili i ostaní družstva – Mutanti a Mravenci. Všichni mi tak moc fandili, až jsem vyjezdil první místo! Z Trutnova si to kluci namířili stále ještě beze mě do Žacléře. Po příjezdu následovalo ubytování, vybalení věcí a večeřička. Já přijel první den do tábora až po večeři. Večer se udělalo zahájení tábora v tělocvičně.

Neděle 22.7.

I když jsme se všichni moc těšili na kola, probudili jsme se do sychravého dne. Dopoledne jsme tak zůstali všichni v táboře a hráli jsme týmové (rodové) soutěže. Odpoledne jsme pak celý tábor společně šli pěšky na pevnost Stachelberg. Absolvovali jsme asi 45 minutovou prohlídku v podzemí. Takový klid před bouří, jelikož se počasí začínalo lepšit a my všichni tušili, že nás čeká další den pořádná jízda!

Pondělí 23.7.

Sluníčko nám tentokrát přálo a všichni jsme se těšili ven. Dnes už s námi nejel Standa, který si naštípl v neděli při hře prst a tak přestoupil k ne tak drsným Mutantům:-) Tak rychle to ale nešlo, jelikož jsme si potřeboval vyměnit plášť a byl jsem tak šikovný, že jsem si nejdřív 3x přoskřípl duši a pak urval ventilek:-D Takže jsme vyjížděli až v 11 hodin. Po kratičkém stoupání na Stachelberg jsme zajeli konečně mimo asfalt a ještě se chvíli potrápili po poli a kamenech na kopeček, odkud jsme sjeli po lesní asfaltce ke koupališti, kde se nakonec konal triatlon. Ještě jsme si přidali jeden kopeček, předjeli traktor a vyloupli se ve Svobodě a za chvíli i v Janských lázních. Tam jsme potkali Mutanty a tak jsme si s nimi vychutnali sluníčko při polední pauze. Trochu jsme se posilnili, prootže nás čekal výšlap na Černou horu. Nejrychlejší byl Michal Řada, druhý Michal Kopecký těsně porazil Ondru Prchala. Já dojel jako poslední s nepatrnou ztrátou 16 minut. Černou horu jsme rychle přeskočili a začali se rychle řítit do údolí směrem k Velké Úpě. Cestou jsme se zastavili na několika místech, odkud jsme mohli vidět panorama Krkonoš. Přes Horní Maršov, Dolní a Horní Albeřice jsme vyjeli až na kopec Mravenečník (1000 m. n. m.), který jsme si tak oblíbili, že jsme se na něj vyšplhali poté ještě asi 4x. Líbila se nám hlavně cesta dolů k Žacléři, kde byly krásné skoky a suprové sjezdíky.

Úterý 24.7.

Hned po snídani jsme vyrazili směr továrnička R&B na exkurzi. Pak jsme pokračovali po asfaltu do Trutnova. Tam jsme si s Ondrou Prchalem koupili trička na popsání a naplnili batůžky v Delvitě. Po červené a zelené TZ jsme dojeli zpět do Žacléře. V podvečer se pak jela na dvoře školy jízda zručnosti. Celkem technická trať s bonusovým skokem nejlépe sedla opět Michalovi Řadovi, který letos nenašel konkurenci! Ostatní s jeho časem bojovali statečně, ale marně.

Středa 25.7.

Dnešní cíl byl Královecký špičák. Lesem jsme se prokousali do Lampertic, kde jsme odbočili na soukromou cestu k jedné chaloupce a pak přes pole (cestu o 30 metrů dál jsme neviděli) jsme se doškrábali do „Ruska“ – ta osada nám tak opravdu připadala:-) Po překonání hlavní silnice Královec – Trutnov jsme se vydali vzhůru na špičák. Po kamenité cestě jsme vyjeli všichni až na vrchol. Já si jednou ustlal při stoupání – rovnováha selhala a SPD pedál nepustil:-) Z vrcholu 880 m. n. m. byl skvělý výhled právě na Žacléř a okolí. Po sjezdíku dolů ze špičáku jsme projeli krajinou po modré TZ, zastavili se na místě, kudy utíkal J. A. Komenský do Polska a dojeli až do osady Bobr. Tam jsme navštívili místní konzum/vesnickou drbárnu a po vypovídání paní prodavačky s paní sousedkou si i nakoupili sladkosti a pití. Dál nás cesta zavedla do Polska, ale hned v první vesnici jsme zase odbočili směr divočina. Přes Mravenečník jsme se vrátili do Žacléře.

Čtvrtek 26.7.

Skvělá předpověď počasí – to se musí využít. Rafani troubí na start královské etapy letošního tábora. Směr a cíl jediný – nejvyšší hora ČR a Krkonoš Sněžka (1602 m. n. m.). Snažili jsme se vyrazit co možná nejdříve, protože nás čekala opravdu dlouhá a hlavně moooc do kopce cesta. Mravenci ale byli rychlejší a tak vyrazili před námi. My jsme tentokrát vzali Mravenečník nejdříve útokem od Žacléře, takže nebyly skoky, ale pořádný kopec. Mravenečci jeli na Pomezky a my taky, tak jsme je museli v lesíku přespurtovat:-) A jelikož nás chtěli napráskat hlavasovi Mutiymu, tak nás nepustili jinudy než vpravo – takže jsme je podjeli a to by se nemělo! Na Pomezkách jsme udělali zastávku na sváču a už jsme se morálně připravovali na výšlap/výstup na chatu Jelenku a dál přes Svorovou horu až na Sněžku. Bohužel zákaz vjezdu cyklistů jsme potkali už hodně dole v údolí, tak jsme celý kopec na hřeben tlačili. Z Jelenky jsme pak kola nosili po schodek, ale i tak jsme byli často rychlejší než ostatní pěšáci. Už při stoupání se objevovala nádherná panoramata okolo Krkonoš a jelikož bylo ten den i daleko vidět, opravdu jsme si to užívali! Když jsme došli až na „polskou“ cestu, nasedli jsme na kola a prodrncali se po kamenech skrz davy lidí až na vrchol Sněžky! Jak někdo z kluků prohlásil, ten den se lidi chodili koukat na dvě atrakce – na Sněžku a na cyklisty na Sněžce:-D Po pauzičce na svačinku a pokochání jsme se rozjeli dolů po té slavné cestě až k Polské boudě. I když i po tomto úseku se na kole nesmí, my to v té době nevěděli a nikdo nám to neřekl. Tlačejíc kola jsme přešli Úpské rašeliniště k Luční boudě. Tam jsme využili služeb a vydali se přes Luční horu k Výrovce. Cestou jsme se koukli z vyhlídky na Medvědín a Špindl. U Výrovky další sváča a pak přes Chalupu na Rozcestí na traverz podél Liščí hory. Tam jsme dosáhli asi i nejvyšší rychlosti za celý tábor. Přes Pec, Velkou Úpu, Horní Maršov a Albeřice jsme se dostali až na Mravenečník a opět se proskákali až do Žacléře. Já těsně před cílem prorazil přední kolo. Přijeli jsme sice po limitu asi v 19:10, ale ještě před Mutantama.

Pátek 27.7.

Velký den pro všechny soutěživé nátury. Dopoledne celkem relax v táboře. Sbíralo se dříví a připravoval se táborák. Odpoledne se odstartoval triatlon. Všechny oddíly měli jinou trasu jak pro kolo, tak pro běh. Někteří Rafani chtěli dlouhé kolo, jiní zase dlouhý běh. Tak si nakonec dali velkou porci obojího. Cyklistickou část zpestřil i brod přes potok. Vyhrál Michal Řada před Michalem Kopeckým a Ondrou Prchalem. Čtvrtý byl Maslik a nedojel Kuba Řada, který si udělal na zadním kole v terénu osmičku a vzdal. Triatlon dal všem tak zabrat, že se nám pak ani nechtělo jet do tábora. Ale vyšlapali to nakonec všichni:-) Večer byl táborák, vyhlášení triatlonu a zpívali jsme písničky.

Sobota 28.7.

Já oddíl opět opustil a už ráno v 7 jel do Trutnova na další závody RC autíček. Sjoerd mě opět zastoupil. Kluci jeli opět terénní trasou až do Trutnova, kde jsem se k nim na zpáteční cestě připojil. Do tábora jsme přijeli v průtrži mračen. Večer celkové vyhlášení tábora.

Neděle 29.7.

Dnes se k nám připojil i Lukáš Kučera. Po zabalení všech věcí jsme jeli směr Trutnov podél potoka. Já tam hodil šipku přes řidítka na brodu, ale všechno jsme zvládli. Vyšlápli jsme kopeček nahoru na Paseky, dali malou sváču a pod hrozbou deště jsme pokračovali pod Žaltmanem na Odolov. Tam jsem „otevřeli“ zavřenou hospodu a usadili se pod stříškou. Tam jsem i přečkali přeháňku a nenechali se zlákat cyklobusem, který by nás dopravil až do Náchoda! Po panské cestě jsme pokračovali do Horního Kostelce. Zastavili jsme na Horních rybníkách u Michala Kopeckého a pak i na Kramolně u Katky Vojtěchové (Šulcové) s Aničkou a Řadovi o dva baráky vedle doma. Následoval poslední sjezdík do Náchoda, oblečení se do táborových triček a už jsme byli v cíli celého tábora.

Tábor se myslím hodně povedl. My jsme si dali opravdu do těla a každý den nastoupali hodně metrů – ve čtvrtek na Sněžku přes 2000! Všichni poctivě šlapali, ale i pomáhali když bylo potřeba. Prostě super tábor!

Komentáře