Rafani v Železném Brodě

Sobota – den první

Vyjeli jsme z Náchoda za krásného teplého slunečného počasí směr Hostinné. První naše zastávka byla v Ratibořicích u Viktorčina splavu. Po malém občerstvení jsme vyrazili dále proti proudu řeky Úpy do Havlovic. Cestou lesem se nám stal první defekt – David píchnul. Po opravě jsme dojeli do Havlovic kde se sešly všechny oddíly a proběhly mezi nimi menší výměny. Od Rafanů k Alíkům přestoupila Kristýna a Míša výměnou za Áďu a Vítka, kteří přibyli k Šimonovi, Štěpánovi, Matějovi, Martinovi a Davidovi. Když jsme si dostatečně odpočali, vyrazili jsme směrem přes Úpici, Radeč, Staré Buky, Vlčkovice až do Hostinného. Po příjezdu nás čekala příprava dřeva na večerní táborák. Večer jsme strávili u táboráku s hráli jsme poznávací hry.

Ujeli jsme celkem 65 km.

Neděle – den druhý

Po ranním budíčku v 7:30 jsme vyběhli na krátkou rozcvičku. Počasí nám opět přálo a hned po snídani a sbalení si věcí jsme opět usedli do sedel. Tentokrát nás čekala cesta dlouhá 54 km do Železného Brodu. Cestou jsme se stavili v Horní Branné u hrobky Harrachů. Po svačině jsme vyrazili na koupaliště do Kruhu. Voda tam byla víc než osvěžující. Po vykoupání jsme opět nasedli na kola a jeli do Semil, cestou se nám však podařilo píchnout hned dvakrát. Poprvé při sjezdu po asfaltové silnici si Áďa zarazil připínáček do předního kola, a podruhé píchl zase David. Nicméně po těchto komplikacích jsme dorazili do Semil, kde jsme se byli podívat na náměstí. Pak už nás jen čekalo závěrečné stoupání a příjezd do Brodu ke škole.

Pondělí – den třetí

Pondělí byl odpočinkový den. Ráno jsme si déle pospali a i výjezd se opozdil. Vzhledem k tomu, že bylo vedro, rozhodli jsme se jet jen na koupaliště do Chuchelny, kde jsme strávili celé odpoledne, kdy slunce nejvíce pálilo. Děti se zde řádně vydováděly a užily si i něco jiného než jen jízdu na kole. Při návratu do tábora se Áďovi podařilo nedobrzdit v kopci a urvat Šimonovi přehazovačku. Když si Šimon dotlačil kolo do tábora, dali jsme si polévku a vyrazili, teď už bez něho, na vrchařskou prémii. Rafani, Šmoulící a Alíci jeli trasu dlouhou 3 km. Jako první se na vrch vydrápal Matěj a hned po něm v závěsu Štěpán, na 3. místě se umístil David. Potom už jsme jen vyjeli zpátky ke škole, dali si večeři a šli spát.

Ujeli jsme jen 23 km :-)

Úterý – den D

Po včerejším odpočinkovém dni přišla na řadu pořádná zkouška. Hned ráno po snídani a bodování pořádku jsme usedli do sedel a vyrazili na Ještěd. Už od začátku jsme šlapali do kopce do Těpeří. S menší zajížďkou přes rozhlednu Kopanina jsme dojeli do Rychnova u Jablonce nad Nisou. Zde jsme si dali svačinu a dál vyrazili směrem do Jeřmanic, nebo alespoň jsme si to mysleli. Zajeli jsme si skoro až do Jablonce nad Nisou, takže jsme se museli vracet a nakonec úspěšně dorazili do Jeřmanic, kde jsme se setkali s Benym a Šimonem, který už měl opravenou přehazovačku. Společně s nimi jsme pokračovali do Liberce a z něho začali stoupat na Ještěd. Po 7,5 km do stálého stoupání jsme se ocitli na samotném vrcholku. Kde jsme si dali zaslouženou svačinu a porozhlédli se do dáli po krajině. Cestou dolů jsme si zvolili terénní cestu, kde záhy Michal prorazil duši. Po opravě jsme dál pokračovali po hřebeni. Nakonec jsme sjeli do údolí do Hodkovic nad Mohelkou a z nich jsme přes Frýdštejn a Malou Skálu pokračovali až do Železného Brodu. Celkem jsme urazili 90 kilometrů. Po koupeli a večeři jsme měli vědomostní soutěž a hned po ní šli na kutě, protože jsme toho měli opravdu dost.

Středa – den pátý

Ráno nás probudil déšť a bouřka a bylo jasné, že dnes se moc daleko nepodíváme. Dopoledne jsme strávili v tělocvičně, turnaji ve fotbalu a vybíjené. Týmy, které zrovna nehrály, si dělaly táborové trička. Po obědě se nám trochu vyčasilo a tak jsme vyrazili na projížďku do muzea obrněné techniky ve Smržovce. Cestou jsme díky našemu vedoucímu mírně zabloudili a jeden kopec jsme si dali hned dvakrát. Nakonec jsme však úspěšně dorazili do cíle naší cesty a šli na prohlídku do muzea, kde bylo spoustu tanků, obrněných vozidel a různých dalších zbraní. Po prohlídce jsme už rychle spěchali zpět do tábora, abychom stihli večeři. Po výborné večeři jsme si zahráli aktivity a po nich už šli spát, jelikož nás zítra bude čekat náročný den - triatlon.

Najeli jsme 45 km.

Čtvrtek – Triatlon

Ráno jsme se oproti včerejšku probudili do krásného slunečného dne. Hned po snídani jsme šli za školu, kde byla připravena jízda zručnosti. V slalomu, přenosu flašky, podjíždění latě, projíždění osmičky, otočky v úzké uličce a zastavení na čáře, se nejlépe osvědčil Šimon, který celou trasu projel v rekordním čase jedné minuty.

Potom už na nás čekal oběd a jen co nám slehnul, už jsme vyráželi do Chuchelny na koupaliště. Odsud startoval triatlon. Vše začalo 6-ti bazény plavání, pak už jsme se jen rychle převlékli do cyklistického a vyrazili do druhé části. Ta vedla první dva kilometry do kopce pod vrchol Kozákova. Po pořádném výjezdu nás naštěstí čekal také několika kilometrový sjezd, mělo to však háček – jelo se druhé kolo. Celkem jsme najeli 18 km. Po druhém kolečku jsme se vrátili zpět na koupaliště, odkud se vbíhalo do třetí části triatlonu. Běh se skládal ze tří koleček a jak jinak než do kopce. Jako první, po hodině a třinácti minutách, do cíle přiběhl Matěj a dal i oba vedoucí co se triatlonu také zúčastnili. S několika minutovým zpožděním za ním doběhl Štěpán a jako třetí Martin. Po vyčerpávajícím závodě jsme se ještě vykoupali a pak už vyrazili zpátky do tábora. Po večeři jsme si ještě zahráli vybíjenou a šli konečně spát.

Pátek – nejlepší výlet – den sedmý

Hnedka po snídani jsme vyrazili na cestu do Jizerských hor na protrženou přehradu, chtěli jsme si konečně taky vyšlápnout nějaké pořádné kopce, když už jsme v Železném Brodu byli poslední den. Cestou na protrženou přehradu jsme se zastavili u pramene Nisy, kde si Michal chtěl vyšlápnout prudký kopec od pramene rovnou na kole. Ale kopec byl na něj moc a tak se krásně vyválel v kopřivách.

Z Josefova Dola jsme si vystoupali poměrně dlouhý a výživný kopec k protržené přehradě. Před svačinou, kterou jsme všichni vezli v batozích jsme se občerstvili borůvkami, které všude okolo rostly. Prolezli jsme zůstatky přehrady a pokračovali dále v cestě směrem k vodní nádrži Souš, kde David zase píchnul. Za tábor to již bylo po několikráte, takže mu Michal řekl, aby si to opravil sám, ale nakonec mu stejně pomáhal.

Na závěr jsme vystoupali na Jizerku, kde se nám naskytl krásný pohled z Jizerských vršků. Protože bylo již poměrně dost hodin, museli jsme se pomalu obrátit k domovu, ale vzhledem k tomu, že cesta do Železného Brodu byla převážně z kopce, byli jsme v táboře za chvilku.

Ujeli jsme přes 90 km a byl to jeden z nejkrásnějších výletů tábora.

Sobota – cesta do Hostinného- den osmý

Ráno po snídani jsme si zase zabalili na cestu do Hostinného. Vzhledem k tomu, že jsme měli poměrně dosti času, stavili jsme se ještě v technickém muzeu, kde si kluci prohlédly různá stará rádia, auta, motorky atd.

Další velkou zastávku jsme měli Jilemnici, kde jsme se potkali i s Mravencema a Alíkama. Slupli jsme svačinky a zastavili se u hrobky Harrachů, kde David zase opravoval píchlé kolo. Tentokráte mu pomáhal Beny.

Dojeli jsme do Hostinného, ubytovali se, navečeřeli a pak to začalo. Některým dětem začalo být zle a začali zvracet, postupně se přidávali i někteří vedoucí a na táborák a ukončení tábora šli už pouze ti nejsilnější. U tábora si opekli buřty, rozdali diplomy,zazpívali pár písniček a šlo se spát.

Ujeli jsme 50 km.

Neděle- den devátý

Vzhledem k tomu, že se vedoucím od Rafanů neudělalo přes noc dobře, nemohli dojet s dětmi do Náchoda na kole, ale museli se nechat odvést autem. Děti byli v dobrých rukách táborové mamky Benyho. Takže jsme se všichni nakonec šťastně rozloučili v Náchodě na dopravním hřišti.

Komentáře