Ventilek Náchod
Novinky na našem facebookuPřihlášení
Poslední komentáře
Aktuality z tábora v Lanškrouně na FB
Tabor 2017 - 3.den
Tabor 2017 - 1.den
Rafani na táboře Klášterec nad Orlicí
14.-22.8.2010
Sobota 14.8.2010
Jak už je zvykem, sešli jsme se v 8 ráno u Tepny, kde jsme si převzali děti. Jako vedoucí rafaní tlupy byli letos nominováni Petr Lochman a Renata, pomáhal nám ještě Jirka Nymš a velmi často s námi vyrážel na výlety i Beny alias Mamka. Od rodičů jsme převzali Štěpána Fichtnera, Kubu Řadu, Kubu Jarolíma, Jirku Teichmana, Romana Klímu a Oldu Řeháka, do tábora s námi také dojel Jakub Jelínek.
Po malém seznámení s pravidly a focení jsme vyrazili přes Peklo, Olešnici, do Polska přes Zieleniec a přejeli v Bartošovicích zpět do ČR a už to byl jenom kousek do Klášterce, ještě jsme se vyfotili u Zemské brány. Počasí nejdříve vypadalo hodně divoce, ale nakonec na nás v Polsku vykouklo sluníčko a to vydrželo až do večera. Cestu nám ještě zpříjemňoval Michal Kopecký a Michal Řada, který se kousek před Kláštercem otočil a jel zpět na Kramolnu, vyzbrojen našimi zbytky svačin. V táboře jsme vynosili batohy, protože jsme tam byli první a pomalu se začali zabydlovat. Dneska jsme ujeli 75 km. Večeři jsme měli už od Petra - Taťky, a to buřtguláš – výborný!
Neděle 15.8.2010
Nedělní den byl ve znamení deště a kulturního vyžití. Ráno jsme vyrazili směr Bartošovice, kde nás dohnala velká bouřka, tak jsme se schovali do místního kostela, kde jsme pro zkrácení dlouhé chvíle hráli Městečko Palermo. Potom jsme obhlídli kostel v Neratově, který se nám velmi líbil. A už spěchali na Haničku, kam jsme šli na prohlídku. Všem dětem jsme připomínali, ať se teple oblečou, ale ten náš nejstarší Kuba si samozřejmě bundu nechal v batohu před bunkrem s argumentem, že už ji nestihl vyndat. Během prohlídky ke Kubovi přišla paní a vnutila mu svoji bílou chlupatou vestu (vypadala opravdu dosti dámsky), tak Kuba přišel k přezdívce Manekýna. Jen škoda, že jsme neměli foťák a nemáme důkazy. Z Haničky jsme jeli rovnou domů a ujeli jsme 38,4 km.
Pondělí 16.8.2010
Protože to byl poslední den, kdy s námi byl Michal Kopecký, rozhodli jsme se, že zdoláme nejvyšší kopec v okolí a to Kralický Sněžník, který měří 1423 metrů. Počasí nám ze začátku docela přálo, když jsme stoupali z Králik, kde jsme se naobědvali na náměstí, do Horní Lipky, tak nám bylo hezky teplo. Asi 3 kilometry před vrcholem se už nedalo jet ani na kole a tak jsme museli po svých - mnohdy s kolem na zádech. Počasí se začalo trochu horšit, ale nakonec vydrželo, cestou k vrcholu se nejeden z nás zastavil a napásl borůvek, které zde byly opravdu výtečné. Ale po úmorném lezení do kopce, kdy jsme toho všichni, až na Manekýnu, která stihla fotit a běžela s kolem na zádech a ještě chtěla nést Renčino kolo, měli dost, jsme vrchol udolali. Krásný výhled nám byl odměnou, ale hrozba blížící se bouře nás brzo vyhnala z vrcholku zase dolů. Cesta dolů taky nebyla žádný med, ale jak jsme po 4 km uviděli cestu, všichni jsme zajásali. Akorát Jirka potom při najetí na silnici píchnul, tak mu to Petr pomohl opravit a my mezitím sjeli do Dolní Moravy, kde jsme se schovávali před vydatným deštěm a občerstvovali se horkou čokoládou a kofolou. Jakmile přestalo trochu pršet, nasedli jsme a spěchali přes Králiky, Lichkov, Mladkov, kde jsme už za mírného deště vyšlapávali poslední kopec. Pak nastal velký liják, ale protože nám k cíli zbýval už jen sjezd dolů, tak jsme vyrazili. Cestou jsme viděli pozůstatky krup. V táboře už na nás všichni čekali a my se dali kompletně usušit. Zdolali jsme další horu, najeli 86 km a ještě si vysvětlili, co to je evropské rozvodí.
Úterý 17.8.2010
V úterý jsme to vzali trochu odpočinkově, začali jsme poznávat místní cestičky. Opustil nás Míša Kopecký. Takže za stále deštěm vyhrožujícího počasí jsme vyrazili k Pastvinám a pak se vydali do Letohradu, kde jsme chtěli navštívit muzeum řemesel. Cestou do Letohradu jsme se trochu zamotali, ale nakonec jsme se i našli a pak ještě Jirka Teichman píchnul. Při opravě nás ještě dojel Beny. Přijeli jsme k muzeu, ale na prohlídku jsme se nedostali, protože bychom museli dlouho čekat, což byla škoda. Tak jsme si prošli zámeckou zahradu a dali si výbornou zmrzlinu na náměstí, kterou nám doporučil Kuba Jarolím a pomalu se vydali nazpět, neboť nás honila zpráva, že se blíží déšť. I když byl odpočinkový den, tak jsme najeli skoro 37 km. Večer jsme měli táborák, který kvůli nepříznivému počasí proběhl v jídelně při svíčkách.
Středa 18.8.2010
Počasí nebylo nic moc, tak jsme se rozhodli dopoledne pro tělocvičnu. Dopoledne se hrála vybíjená, přehazovaná a fotbálek. Po výborném obědě, který nám uvařil náš taťka, byla na programu časovka do kopce, která měřila necelé 2 km. Všichni kluci soutěžili a jeli jako o život. Potom si děcka ještě zablbli s Pavlem a Benym při fotbale v tělocvičně. Ale už jsme se moc těšili, až budeme moct nasednout do sedel našich ořů. Dneska jsme spolu s časovkou najeli okolo 6 km.
Čtvrtek 19.8.2010
Ve čtvrtek ráno jsme se probudili celý nadšení, že můžeme na kolo a že je předpověď počasí přívětivá (to jsme si mysleli ráno). Takže jsme vyrazili směr bunkr Bouda, kde nás zastihlo mrholení, když jsme se drápali asi 7 km do kopce po nezpevněné cestě, kterou nám ještě rozrýpával bagr, nebo co to bylo za stroj. Ale malý deštík jsme přečkali a vyjeli na Suchý vrch, kde jsme se opět hezky nechali vyfotit.
Trochu se nám ochladilo, ale bylo vidět, že za mraky už kouká sluníčko, takže nic nebránilo pokračovat do stanoveného cíle a to akrobatického parku ve Štítech. Dali jsme si trochu terénní stezky a vesměs sjížděli do Štítů. Tam už seděli Alíci a jejich vedoucí popíjeli kafíčko a dlabali Marlenku (podle Štěpána Madlenku. Tak jsme se nenechali pobízet a přidali se k nim, při sledování skokanů jsme se nasvačili a začalo pršet. Pršelo dosti dlouho a vydatně, ale nakonec to přestalo a my se vydali k domovu. Moc pěkný výlet. Beny nás bez mapy nenašel, a tak celý den poctivě uklízel v táboře, jako správná maminka. Dneska jsem najeli 78, 4 km.
Pátek 20.8.2010
Pátek byl ve znamení triatlonu a jízdy zručnosti. Ráno si děcka za pomoci Báry a Ály začaly dělat trička a Pavel, Petr L. a Renata chystali jízdu zručnosti. Jízda zručnosti se nám opravdu povedla, vytvořili jsme ji ve skateparku, takže byla oživena o skatové rampy. Počasí nám přálo, krásně svítilo slunce a kluci se s pořádnou vervou prali s časomírou a připravenými nástrahami. Suverénně nejrychlejší, jak už je na táboře pomalu zvykem, byl Jirka Teichman. Za Rafany na druhém místě byla Manekýna a na třetím Kuba Jarolím.
Po vydatném obědě (segedínský guláš) jsme se rozjeli společně na poznávání trasy triatlonu, kterou připravil Beny a pomáhal mu Ondra M.. Takže přibližně ve 14 hodin bylo odstartováno, první se do vody v Pastvinské přehradě vrhli Mravenci, pak Alíci a nakonec Rafani. Pak je čekala jízda na kole a nakonec běh. Z rafanní tlupy první doběhl do cíle Kuba Ř., kterému dupal na paty Adam od Alíků, byl to krásný souboj, Kuba dokonce odhodil kolo nezapomenutelným způsobem, kdy za ním ještě dlouho jelo a spadlo pak na asfalt. Na skvělém 2. místě doběhl Adam a 3. Jirka Teichman. Po triatlonu jsme kluky za odměnu vzali na šlapadla. Už dlouho si to přáli, kde jsme se pořádně vyřádili. Hezky mě povozili po Pastvinách. Večer jsme si opekli buřty u táboráčku, vyhlásili časovku do kopce, jízdu zručnosti a triatlon, zazpívali si pár písní s kytarou a šli spát. Štěpán s Oldou šli s Danečkem, Pavlem a Lukášem spát pod širák.
Sobota 21.8.2010
V sobotu jsme vstávali se sluníčkem, což bylo pro nás trochu nezvyklé. Rozhodli jsme se zdolat pro všechny neznámý kopec Koruna (Orel) 1099 metrů, která je nedaleko Velké Deštné. Jak se ukázalo, kluci byli nějaký unavení po předešlých dnech, a tak se jim nechtělo moc šlapat. Po cestě k našemu cíli se zastavili v jednom bunkru někde u Mezivrší, kde si odpočinuli a po velké pauze, která trvala přes hodinu, jsme mohli pokračovat dále.
Po celkem dlouhém táhlém stoupání jsme dorazili na vršek Koruny, celkem nic zajímavého nás tam nečekalo. Jedna stará maringotka, výhled byl zakryt stromy, tak jsme se vydali zdolat ještě Velkou Deštnou, která byla opravdu kousek. Cestou jsme se přimotali ještě k velmi ošklivému pádu jednoho „cyklisty“, který bez helmy spadl z kola, protože najel na hrbol na cestě a rozbila se mu řidítka. Vyhodil si rameno, odřel loket, koleno a hlavu. Všem nám z toho zatrnulo a plynulo nám z toho ponaučení, že bez helmy nejezdíme. Cestou na Deštnou Jirka potkal zmiji, ale ujel ji. Vzhledem k tomu, že jsme měli být zpět do 16 hodin, tak jsme pak cestou zpět trochu spěchali. V jednom sjezdíku se nám rozšvihal Kuba J. Nakonec to skončilo pouze odřeným loktem, ale vypadalo to docela krutě. Po ošetření jsme se zase rozjeli k domovu.
Večer jsme rozdali zbylé diplomy pro všechny účastníky u táboráčku. Opekli buřtíky, zazpívali a bylo nám všem moc dobře. Dneska jsme najeli 69,6 km.
Neděle 22.8.2010
Poslední ráno v Klášterci, bez rozcvičky, museli jsme uklidit, zabalit a vyrazit k domovu. Tentokrát jsme se rozhodli, že pojedeme po české straně, takže jsme vyrazili do Bartošovic a dále na Šerlich, kde jsme se zastavili na Masaryčce na výborné malinovce a potkali se tam i s Alíky. Z povalování na slunci nás vyrušil příjezd třech proficyklistů, které jsem poznala. Byl to Ondra a Honza Fojtíkovi v doprovodu Ivana Rybaříka. Tak se Beny šel zeptat, jestli bychom se s nimi mohli vyfotit a oni souhlasili. Kluci si ošahali jejich biky a Kuba Ř. se dokonce svezl. Asi neuvěřitelný zážitek. Nám s Álou se to obzvlášť líbilo. Chvilku jsme si popovídali a už spěchali přes Olešnici do Pekla, kde jsme si dali nanuka, oblékli trička a vyfotili se. Pak už jsme dojeli pospolu do Náchoda a předali děti rodičům. Při dnešní zpáteční cestě jsme najeli 73 km.
Celkově letos Rafani ujeli 463 km, což je skvělé, neboť kvůli počasí jsme celý jeden den nikde nebyli. Ale zdolali všechny nejvyšší kopce v okolí, což se cení více. Tímto chci poděkovat všem klukům od Rafanů. Byli jste hodní, pomáhali jste si a poslouchali nás, skvěle se s váma jezdilo, takže doufám, že se příští rok zase všichni potkáme.
Komentáře
