Víkendovka Sedloňov 2007

Víkendovka Sedloňov

pá 9. - ne 11.3.2007

Letos nám počasí poprvé nedopřálo jarní víkendovku na sněhu, byť jsme jeli v léty prověřeném a rok dopředu zamluveném termínu. Což zamrzí o to víc, že jsem se loni konečně naučil lyžovat, takže by se sníh docela hodil :) .

Většina lidí tedy přijela klasicky auty, ale bez lyží, na pěší turistiku. Pár lidí si do auta vzalo běžky, protože na hřebenech se ještě sníh držel. A já s Lídou jsme přijeli na kolech (jeden batůžek jsem poslal autem, ale většinu věcí jsem si cvičně vezl v brašnách, a v neděli už jsem si vzal na nosič i ten batoh :) ). Já jsem se jel věnovat pěší chůzi, a Lída si tuším asi poslala autem běžky.

Takže už z toho je vidět, co to počasí dělalo.

Sjezdovka byla holá, směs trávy a bláta, ale když jsme v sobotu vyrazili na pěší výšlap, tak jsme se místy do sněhu bořili po kolena. Hlavně teda já, přestože jsem měl osvědčené univerzální prestiže, vhodné do každého počasí od -20 do +40 °C :). Jako by to nemohlo být obráceně - zasněžená sjezdovka a schůdné trasy pro výšlap... Aspoň že silnice byly holé a tudíž vhodné pro příjezd a odjezd na kolech.

Musím zmínit i sobotně-odpolední výlet Zděborovou oktávkou do Deštného, při kterém jsme onen boleslavský výrobek obsadili tuším asi na 120 %. Spěchali jsme totiž do muzea zimních sportů, jehož otvíračku bychom už pěšky nestihli. Fotky z muzea jsou tady na CD, ale musím zmínit jednu kuriozitu:

A to sice způsob výkladu průvodkyně v muzeu. Ona postarší paní totiž vyprávěla stylem flašinet /pro mladší: stylem "mp3"/. Když jsem ji pozoroval a poslouchal, vybavila se mi průvodkyně z Muzea peří z filmu "Jára Cimrman ležící spící", která vždy přišla k nějakému exponátu, a pustila záznam z magnetofonu, který měla zavěšený na krku. Naše průvodkyně v Deštném působila úplně stejným dojmem, jen s tím rozdílem, že místo magnetofonu používala vlastní hlasivky.

Zkrátka vyprávěla naučený text, jsem přesvědčený, že dlouho neměněný, a navíc měla intonaci asi jako počítač využívající hlasový syntetizátor - tj. mluvila celkem monotónně.

Zcela fascinující bylo to, co nastalo, když se jí Zděbor naprosto exaktně zeptal, zda neví, jestli se bude letos i přes nedostatek sněhu konat "Rampušák". Dotyčná paní nezaváhala ani na okamžik, a okamžitě neomylně spustila: "Slavnosti Rampušáka se zde konají již od roku xxxx, je to velká událost, na kterou se sem sjíždí mnoho turistů. Rampušák je obdoba Krakonoše (...) a kromě něj ještě Kačenka (...) ". Přesně jako když ve Winampu stisknete "J" jako "jump", zadáte výraz, potvrdíte ho, a spustí se nahrávka obsahující v názvu klíčové slovo...

Posléze se Zděborovi podařilo oné paní vysvětlit, že slavnosti Rampušáka známe, jen nevíme zda, a kdy, se letos budou konat.

Ale abych jen nekritizoval formu, je nutno pochválit celkem zajímavý obsah - koukněte na fotky.

V neděli jsme se šli hromadně podívat na nedaleký bunkr, ale jen zvenku, protože přítomní bunkraři jej teprve připravovali na turistickou sezónou. Dozvěděli jsme se, že na zimu vše odvážejí, protože jinak by jim expozici rozkradli zloději a prodali na burzách. "On se dá vykrást bunkr?", divím se s úžasem. "Jasně, normálně si přijdou s autogenem...". Tak to je celkem síla, že před zloději už není bezpečný ani železobetonový bunkr s pancéřovými dveřmi...

Odpoledne jsme se rozjeli domů - já s Lídou na kolech (po zalepení Lídiny duše hned za plotem bývalé školy, kde jsme bydleli), ostatní auty.

31.7.2007 stručně z hlavy sepsal Muty

Komentáře