Žacléřská 70 – smolná premiéra pro náš tým

Sudetama to neskončilo, ba naopak… Právě v Teplicích se nám dostal do ruky plakát na 3. ročník tříčlenných hlídek Žacléřská 70. Slovo dalo slovo a my jsme vytvořili tým Ventilek ve složení Petr Vojtěch, Čenda Nešetřil a Beny. Přihlásili jsme se do delší, tedy 70km varianty závodu. Kratší měřila 42 kilometrů. Je pondělí, státní svátek 28. září a my vyrážíme v 6 hodin z Náchoda. V Žacléři jsme chvíli po sedmé hodině, jdeme se zaregistrovat a pak chystat kola na závod.

Start je naplánovaný na devátou hodinu. Nestartuje se hromadně, ale postupně po minutě. My startujeme v 9:12. Svižný výjezd k Žacléřskému zámku trochu bolí, ale rychle si zvykáme. Osudný se pro nás stává hned pátý kilometr trati. Při výjezdu z Prkenného dolu vzhůru po místních loukách praská patka přehazovačky na Petrově kole. Na místě neopravitelná závada je konečná v soutěži, jelikož všichni členové by měli odjet celou trasu závodu. Po dohodě se Beny s Čendou vydávají dál a pokračují v závodě „jen tak“. Petr se vrací zpátky do Žacléře a stává se z něj fotoreportér:-)

Trasa závodu vede po nám často známých cestách, jelikož jsme v Žacléři byli před 3 lety na táboře. Projíždíme okolo koupaliště, kde byl triatlon a po nepříjemném sjezdu se dostáváme na první občerstvovačku v Horním Maršově. Pro náš cyklistický výlet jsme s Čendou tyto místa pojmenovali na obŽerstvovačky, protože nás již netlačí čas a my si to jednoduše užíváme;-) Z Maršova trasa vede na ooobrovský kopec, kam vede cesta přímo a sklon je fakt brutální! (výjezd na Výrovku byl dobrý základ;-)) Závod ale vede krásnou přírodou s výhledy do krajiny i na nejvyšší vrcholy Krkonoš včetně Sněžky. A jelikož je počasí jako vymalované, opravdu si to užíváme! Sjíždíme do Horních Albeřic, kde je druhá občerstvovačka a máme tam i našeho fotografa Petra:-) Pamatujete si na Mravenečník? Tam jsme taky vyjeli, a pak jsme si to i sjeli přímo do Žacléře – když člověk jede snad 6 kilometrů poměrně náročného sjezdu, taky to dost bolí. Máme najeto 42 kilometrů a šťastlivci, kteří jedou kratší trasu jsou vysmátý, stačí projet cílovou branou. My se opět občerstvujeme a jedeme na první ze dvou okruhů, které nám zbývají do vysněných 70 kilometrů.

Trasu ale neznáme, a tak některé úseky sjezdů jsou pro nás překvapení a nejednou brzdíme víc, než je zdrávo. Ani výjezdy nejsou zadarmo. Stará asfaltka na Stachelberg znamená pro Čendu velké trápení, protože se dostavují nepříjemné křeče. V tomto kopci ale předjíždíme další tým z Nové Paky (v cíli na nás nakonec ztratili více jak 10 minut!), a tak jde šlapání zase o trochu lépe. Stachelberg je na kopci (pamatujeme si z tábora), Prkenný důl zase v údolí, takže hurá dolů a pak zase nahoru – ostatně jako celý závod… Před zahájením druhého okruhu zastavujeme na poslední občerstvovačce a Beny musí Čendu hodně přemlouvat, abychom závod vůbec dokončili. Nakonec projíždíme cílem na žacléřském náměstí v čase 4 hodiny a 33 minut. Pokud bychom dokončili závod i s Petrem, byli bychom klasifikováni na 30. místě z 58 týmů.

Jen pro porovnání, na Sudetech Beny zajel 61 kilometrů za 3 hodiny a 10 minut. Tady jsme jeli 70 kilometrů za 4 hodiny a 33 minut. Je vidět, že Sudety jsou sice pověstné svojí náročností, ale výjezdy na Žacléřské 70 jsou určitě peprnější než na krátkých Sudetech.

Komentáře

1 Renatka 2009-10-02 10:17:02

Pěknéé pánové!!!