Rafani na VýrovceVečerní radovánkyMravenciVítěz triatlonu u RafanůNávštěva u horské služby ve Špindlu

Přihlášení

Přihlášení

Neznáte heslo k webu?
A byli jste na táboře nebo na víkendovce nebo jste chodili na kroužek?
Napište si o heslo na mail: jirka (zavináč) ventilek (tečka) org.

Přihlášením získáte:

  • možnost přispívat na nástěnku a do zápisků
  • možnost být mailem informováni o chystaných akcích a důležitých novinkách
  • Poslední komentáře

    Aktuality z tábora v Lanškrouně na FB

    Zdravím všechny cyklisty.Ať Vám počasí přeje, máte spousty zajímavých zážitků a najedete hodně kilometrů. Mějte se moc hezky a užívejte. Matějovi posílám velikou pusu. mamka Lukášová
    Leona Lukášová 2020-08-19 09:37:17

    Tabor 2017 - 3.den

    Zdravíme všechny cyklisty, jsme rádi že vám počasí zatím přeje a že si to užíváte. Velký pozdrav Filipovi a ať vám to ještě šlape na dalších výletech. Moc pozdravují ... více
    Steinerovi 2017-08-15 10:20:39

    Tabor 2017 - 1.den

    Posíláme moc pozdravů všem cyklistům, přejeme ať Vám hezké počasí vydrží a krásně Vám to šlape. Zdravíme Ondru Žitného z Mravenců...
    Žitní 2017-08-15 06:44:21

    Zápis z tábora VLKANOV 2006

    12.8. sobota

    Sešli jsme se v 6:30 na obvyklém místě za Tepnou. Přivítali jsme mezi nás nové cyklisty, já a Péťa jsme vybrali od rodičů vše potřebné, kluci omrkli kola, Renča malým vysvětlila pravidla „páskování“, zastavování atp. a vyrazili jsme vstříc na Nové město. Už cestou Pavel prozkoušel na Brance terénní vložkou, jestli nováčci něco vydrží. A vydrželi :-). Možná si právě tímhle vysloužil u kluků oslovení: „Pane Trenére“ :-). Po cyklostezce jsme dojeli do Opočna, kde jsme měli pauzu spolu s Rafanýma a Mutantama, mezitím nás dojel výletník Muty (patron Mutantů), který ráno zaspal ve vaně (nebo co to říkal). Pokračovali jsme dál přes Týniště směrem na Chrudim a do kopečka na Seč. Tam jsme měli pauzu na oběd. :-) Poslední úsek cesty byl takovej tichej a naše síly se podobali zamračenýmu počasí. Na 120 km jsme udělali zastávku a Pavel prohlásil památnou větu: „Děcánka, je tu někdo opravdu otrávenej? Že bychom tu cestu dojeli vlakem.“ Načež se mu dostalo povzbuzující odpovědi: Pavle, z čeho otrávenej? Vždyť jsme dneska nic špatnýho nejedli“  No kluci nás pobavili, byla to známka toho, že vládne dobrá nálada a taky toho, že mi nezbývá nic jiného, než zatnou zuby a dojet těch posledních 20 km. Beny a Křéma nám pomáhali v kopcích a tak jsme cobydup dorazili přes Golčův Jeníkov do malé vesničky (45 ob.) Vlkanov, kde jsme snadno našli naši základnu. Tam na nás čekal náš kuchař Petr s hotovou večeří. A taky autová posádka Zdeněk s Péťou a Šárka. Po večeři jsme každý řekli něco o sobě, abychom se trochu poznali, pak jsme si jména zopakovali tleskací hrou a už nevím čím. Asi následovala porada o denním řádu, programu atp. a šlo se brzy spát.

    Ujeto ca 140 km.

    13.8. neděle

    Tehle den začínal výjimečně až v 8:30 budíčkem. Po budíčku byla rozcvička, snídaně a odpočinkové dopoledne. I když nám počasí moc nepřálo, vyšli jsme na zahradu a zahráli si ve družstvech hru na němýho a slepýho, který odpovídaj na všelijaký netypický otázky a strkaj nosem do pinpongovýho míčku. Tuhle hru vyhrálo nakonec z pěti družstev družstvo Šárčino. Nejvíc jsme se smáli asi u otázek, když se na otázku jak se jmenuje cyklistický kroužek, se kterým jste na táboře, odpovídali někteří špunt, zátka, atp. nebo někdo zmenšil Sněžku na 1406 m nebo že Cipísek žil v jeskyni :-) Potom jsme hráli ještě království, který jsme se zároveň učili hrát, protože už si nikdo přesně nepamatoval, jak se to vlastně hraje. Zatímco jsme trávili odpočinek hrama, Pavel a Zdeněk odjeli s Míšou a jeho bolavým břichem do nemocnice. Okolo půl jedné jsme se naobědvali. Po obědě byla krátká pauza a po ní se nasedalo na kola a vyjelo do blízkého okolí. Dojeli jsme do Ledče na hrad, kde jsme zašli na věž a do muzea. Pak jsme pokračovali dál směrem na místo, o kterém píše Foglar ve svých knihách. Cestou jsme narazili na kemp, u kterého stála hromada kánoí, tak Pavla napadlo zeptat se, jestli nám je na chvíli nepůjčí. A půjčili :-) Šárka zavelela, ať jedou malí spolu, ať si taky užijou, že to není žádná voda. A tak jeli vedoucí spolu a děti spolu, a stejně se nikdo nekoupal :-). A pak už jsme mazali přímo do Vlkanova na dobrou večeři. A po ní už mi paměť asi zase nesloužila.. Mravenci s Pavlem si asi četli Lovce mamutů, Mutantky hráli karty a ostatní zbytek světa.

    Ujeto ca 30 km.

    14. 8. pondělí

    Jak probíhal tehle den tábor, to nevím, protože jsem musela jet na výlet do Prahy a programu jsem se zúčastnila až od večeře :-). Vím jen, že mravenci byly zamávat Míšovi pod oknem v nemocnici v Havlíčkově Brodě a že v nemocnici slíbili, že nám ho vrátěj :-).

    Ujeto prý ca 65 km.

    15.8. úterý – odpočinkový den

    Ráno jsme vstali zase na 7:30 a protáhli svá těla na růžku u kukuřice :-), nakrmili žaludky a vesele odpočívali. Už ani nevím co se dopoledne dělo, tuším nějaký míčový hry Na Jelena a tak. Odpoledne jsme vyrazili směrem do zoologickýho centra pro postižený nebo vězněný ptactvo agentury ochrany přírody. Mravenci jeli na kolách, zbytek světa šel pěšky. Přeplněni zajímavostmi, co kdy která sova nebo puštík dělá, jak se tam dostala atp., odebrali jsme se zpět do Vlkanova. Tam jsme se navečeřeli a spolu s Renčou a Mutym připravili noční hru družstev. Po deváté večer už vyběhla první skupina v čele se Zdenkem, dostali do ruky kus ortofotomapy (družicovýho snímku) a běželi k prvnímu puntíku, kde museli z Lukáše otázkama vymámit, jakou indicii představuje. Měl to trochu těžký, protože hrál slovo etapy. U něho dostali další kus mapy a stejně tak běželi k Renče (která hrála Eifelovku), od ní pak k Mutymu (ten hrál Armstronga), od něho k Petrovi (ten hrál kolo) A pak běželi do cíle s celkovou indicií, která z ostatních vyplynula (Tour de France). Soutěž vyhrálo ze čtyř družstev seskupení mravenců v čele s Pavlem.  Druhý pak bylo myslím družstvo Honzika. Poslední skupina ztratila vedoucího Míru a Péťu, kteří se museli vrátit do tábora s bolavým břichem. Následkem toho se zbytek skupiny trochu ztratil v mapě a asi nejvíc ze všech si užili nastražených podmáčených půd.

    Ujeto asi 8 km.

    16.8. středa

    Opět jsme stávali s budíčkem v 7:30 (někteří i dříve a někteří ještě dřív :-)). Po rozcvičce se nasnídali a vyrazili jsme spolu s Mutantima na našich ořích směr Lipnice. Tam jsme dojeli kolem jedenácté a navštívili jsme Haškův dům, kde jsme si připomněli Dobrého vojáka švejka a dozvěděli se trochu ze života tohohle rošťáka. Potom jsme se spolu s Rafanima vydali ke hradu na prohlídku. Tam nás sice čekala mile vypadající, ale neschopná slečna, která nás nemohla pustit dovnitř, že tam musíme počkat na další prohlídku. Zklamáni přístupem jsme se odebrali posvačit potravu pro tělo i ducha - od Petra svačiny a od Pavla mamuty :-) Po půl hodině jsme odešli na prohlídku hradu. I přesto, že slečna tvrdila, že pyrit je stříbro (což mě vytočilo), tak se mi prohlídka nakonec líbila. Byla individuální a tak si každý podle svého užil atmosféru hradních prostor, který měli něco do sebe (teda krom pseudosoch a pseudoobrazů v nich, který to kazily). Po prohlídce jsme vyrazili hledat proslulé zatopené lomy v blízkosti Lipnice. Vybrali jsme si nakonec lokalitu, která byla po cestě. Po nějaký tý jízdě v terénu jsme ji díky Pavlovi a mapě nakonec našli. Jsou to pěkný místa, ale bohužel se na ně nevztahuje žádný stupeň ochrany, a tak si z nich lidi začínaj dělat skladiště odpadů, o čem nás přesvědčila hromada plastů u příjezdové cesty. Zakotvili jsme u jednoho docela pěknýho lomu, Pavel s Péťou  neodolali plavání a ostatní neodolali sezení a svačení. Po svačině jsme vyrazili dál už směrem do tábora. Po návratu nás čekala večeře spolu s Álou :-), která se vrátila z dovolený. A večer? Ach ta paměť..

    Ujeto tuším 55 km.

    17.8 čtvrtek

    Budíček ještě pořád fungoval, a tak jsme se sešli po půl osmé zase na rozcvičce a přivítali nový den. Po snídani jsme vyrazili spolu s Mutantima směrem na Melechov, kde jsme v hustém lese bloudili až jsme díky mapě našli schovanou tvrz. Aspoň jsme cestou našli pár hub a taky objevili nejlepšího sběratele tábora :-) a jak se později ukázalo byl nejlepší i v jiných disciplínách (triatlon). Na tvrzi jsme se nasvačili a vyrazili k dalšímu cíli dnešní cesty, což byly nedaleké přírodní koupaliště, kde jsme měli sraz s Rafanima. Část vedoucích spolu s malým Jonym vyrazila ještě vstříc dalšímu cíli: Muzeum starých vozidel v Humpolci. Trochu houpavým terénem jsme dojeli na místo, kde jsme s překvapením zjistili, že už to 2 roky nefunguje. A tak jsme zakotvili na malým náměstí, nacpali se dobrotami z místní pekárny a zase vyrazili zpět za ostatními. Ještě jsme si někteří zaplavali a pomalu se vraceli do tábora. Péťa nás opět přivítal večeří a tak jsme příjemně zaplnili prázdnotu v břichu. Po krátkém oddychu jsme spolu s Renčou a Álou za pomocí Míry sestavili jízdu zručnosti. Projížděl se slalom, potom se převážela voda, podjížděla se pseudotyč, nějaký ty drážky a taky houpačka a zastavení na místě. Nejlíp to projel Standa, druhá byla Petra. Veverků. O zábavu bylo až do večerky vcelku postaráno. Mravenci pokračovali přednočním programem o Lovcích mamutů a zbytek světa se postupně uchyloval ke spánku.

    Ujeto ca 70 km.

    18.8. pátek

    Ráno začínalo poklidně, kytarový budíček všem oznámil, že i dneska je rozcvička. Dopoledne jsme vyráběli táborová trička, tak jako tradičně každý rok. Pavel zprovoznil staré razítko cyklisty, my s Álou zprovoznili foukací fiksy, Péťa vyrobila pěknou šablonu a každý se mohl začít umělecky projevovat. Po dopoledním programu nastal dobrý oběd a pak jsme se vydali na startovní místo triatlonu v L?. Ten patří taky mezi typickej program tábora Ventilku. Po náročným závodu, kterej byl pro mnohý závodníky hodně napínavej jsme si krátce odpočinuli. V triatlonu vyhrála z Mutantek Lucka, z Rafanů Michal a z Mravenců Míla. Po návratu do tábora jsme chystali ceny za soutěže, kluci připravili oheň a přímo se setměním jsme slavnostně a za ticha podpálili táborák. Rozdali se ceny za různé disciplíny, diplomy za to, co si kdo zasloužil (to je taky tradice), Muty zahrál Perníkovou chaloupku, zazpívalo se, opekli se buřtíci a šlo se do pelechů.

    Ujeto ca 30 km.

    19.8. sobota

    Sobotní den začínal až o 8 h opět budíčkem a poslední táborovou rozcvičkou. Následoval dopolední odpočinek. Pomáhalo se Petrovi v kuchyni, hrála se přehazovaná, prostě se odpočívalo. Odpoledne jsme s pár Mravencima vyrazili najít poutní místo s kapličkou a pramenem vody kousek od Nezdíma. Tam jsme začali hrát šiškovou přehazovanou nad potokem, ale ten potok jistý 3 lidi očividně lákal, a tak dlouho se chodí se džbánem pro vodu, až se ucho utrhlo a spustila se cykloflašková vodní válka o to, kdo koho víc zleje vodou. Hráli si dospělí chlapi a bylo se na co koukat a taky se čemu bránit, což může dokázat Péťa i Ála, která si vysloužila diplom za suché tričko. Ještě i Křéma přijel včas, aby si vyzkoušel, jaký to je. Práce byla dokonána a mohli jsme se vrátit do tábora. Po večeři byl fotbálek a pak se šlo na kutě.

    Ujeto ca 10 km.

    20. 8. neděle

    Budíček byl posunutý na 7h ráno, rozcvička odpadla, nastala snídaně, dobalení věcí a nakládání bagáže. Mravenci opustili Vlkanov jako první a vydali se vstříc domovu. Na Seči byl domluven sraz s ostatními, naobědvali jsme se a pokračovali dál. Po příjezdu do Chrudimi jsme se domluvili, že pojedeme až do Týniště, odkud budeme mít přímý spoj na vlak. A tak jsme se svezli kus příjemně vlakem zatímco velkej Míra nám vezl kola autem. Ve Václavicích jsme vystoupili, počkali na Rafany a společně se vydali z kopečka do Náchoda za Tepnu, kde už čekali rodiče.

    Ujeto ca 90 km.

    Tak to nakonec šlo překonat, ne? A nebyla to pohoda?

    Tak za rok už se na všechny těším

    Bára (Mravenec 10)


    Doplňte, kdy se vrátil Michal z nemocnice, kdy měl Míra přednášku o údržbě kola a Standa narozky. A taky jestli nemám úterý/středu přehozenej program. No a třeba popis, kde jsme ještě byli.

     pozn. Muty: Standa má narozky 15.8., a Lišák měl přednášku o opravě kol týž den (po návratu od Vydrýska).

     

    Bára Tesařová 17. 11. 2008 11:44:13

    Komentáře